Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.
Chátrající kostel sv. Anny ve vsi Palič vznikl z bývalé zámecké kaple v letech 1751-1756. Rozšířen v letech 1839-1842 a přistavěna zvonová věž. Zchátral po 2. světové válce po vystěhování Němců, nyní zachraňován spolkem nadšenců a příležitostně zpřístupňován.
Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.
Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.
Gotický, možná již románský kostel byl přestavěn renesančně, po požáru r. 1740 opraven barokně. Jednolodní orientovaná stavba s pravoúhlým závěrem a sakristií od jihu, V západním průčelí hranolová vstupní věž. Vybavení kostela pochází z konce 18. a počátku 19. stol., náhrobníky renesanční.
Původně farní kostel poprvé připomínán r. 1298. Barokně přestavěn v letech 1704-1709 stavitelem W. Braunbockem a A. Sandnerem. Jednolodní kostel typu il Gesu (v okrese ojedinělý) s podélným presbytářem a věží (dokončena až r. 1901) ve východním průčelí. Zařízení novodobé. Památkově chráněný.
Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Královské Poříčí
Kostel sv. Kunhuty v Královském Poříčí románského původu je prvně doložen r. 1240, v 18. stol. byl barokně upraven a vybaven vnitřním zařízením. Nyní filiální ve farnosti Sokolov bez pravidelných bohoslužeb.
Svatostánek, patrně kaple sv. Martina je v Jindřichovicích doložen již ve 14. stol. Raně barokní kostel z let 1658-1661 zničen požárem r. 1802 a obnoven do původní podoby. Opravován ještě r. 1895 a ve 20. stol. Nyní filiální ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami.
Novogotický kostel sv. Michaela archanděla v Oloví pochází z let 1901-1902 a byl postaven na místě starého renesančního kostela ze 16. století. Od r. 1999 se v něm pro havarijní stav nekonají bohoslužby. Od r. 2000 je prohlášen za kulturní památku ČR a je postupně opravován.
Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.
Farní kostel někdejšího říšského města postavený jako pozdně románská basilika v prvních desetiletích 13. stol. Po požáru 1270 nový gotický presbytář, 1456–76 přestavba trojlodí na rozlehlou halu. Horní patra věží 1747, úpravy v 19., 20. a 21. stol.
kostel sv. Michaela archanděla 
