Turistické cíle v okolí obce Tatrovice

Farní kostel Božího Těla v Kraslicích je monumentální trojlodní novorománská bazilika z let 1892-1896 se soudobým vybavením většinou z dílny Ferd. Stuflessera z tyrolského St. Ulrichu am Pillersee. Z původního kostela je barokní krucifix, dvojice andělů světlonošů, mosazný lustr a trojice zvonů.

Raně renesanční kostel v Abertamech postaven r. 1534, v letech 1735–1738 barokně přestavěn. Po 2. světové válce zchátral, v letech 1993–1996 a 2003 z iniciativy rodáků rekonstruován. Nyní filiální ve farnosti Ostrov. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Římskokatolický novorománský kostel v Bublavě (dříve Schwaderbach) byl postaven v letech 1886-1887. V letech 1908-2001 byl kostelem farním, nyní je kostelem filiálním ve farnosti Kraslice s pravidelnými bohoslužbami. Vnitřní vybavení pochází z doby stavby kostela.

Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně ve Stříbrné je filiální římskokatolický kostel ve farnosti Kraslice z let 1908-1910. Stavbu vedl stavitel August Hochberg z Kraslic, vnitřní vybavení je dílem tyrolského řezbáře Konráda Martinera. V kostele jsou slouženy pravidelné bohoslužby.

Současný kostel sv. Bartoloměje je v pořadí třetím kostelem v Přebuzi. Současný je pozdně barokní a byl dostavěn nejspíše r. 1787. Stavitelem byl sokolovský mistr Johann Andreas Leistner. Původně farní kostel je nyní filiálním ve farnosti Kraslice a bohoslužby se v něm konají jen příležitostně.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Původní sokolovský farní kostel, doložený ve 13. stol. byl zničen v roce 1632 saským vojskem. V letech 1632–37 byl opraven a přestavěn pozdně renesančně. Barokní úpravou prošel v letech 1671–8. Věž, ovlivněná saskou renesancí, byla přistavěna v letech 1680–81. Zařízení kostela je převážně barokní.

Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.

Farní kostel města Rybáře, postavený 1904–6 podle plánů K. Schadena (stavitelé N. a A. Sichert). Dominanta nového náměstí, vyměřeného na západě centra města.

Kostel sv. Kunhuty v Královském Poříčí románského původu je prvně doložen r. 1240, v 18. stol. byl barokně upraven a vybaven vnitřním zařízením. Nyní filiální ve farnosti Sokolov bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Linharta románského původu připomínán r. 1246, zanikl s okolní vsí koncem 15. stol. s rozvojem města Karlovy Vary. Od 18. stol. archeologické naleziště, podrobně zkoumáno po r. 1989 Karlovarským muzeem. Volně přístupno.

Původně anglikánský kostel pro potřeby anglosaských návštěvníků Karlových Varů, od r. 1947 metodistický. Cihlový jednolodní kostel s příčnou lodí, dřevěnou kopulí s věží nad křížením a vícebokým závěrem byl postaven ve stylu romantické anglické gotiky v l. 1876–77 podle projektu Josefa Mothese.