Turistické cíle v okolí obce Krásno

Zbytky zdí kaple (snad 12. stol.), zmiň. r. 1360. R. 1615 ji dal obnovit opat tepel. kláštera Andreas Ebersbach. Za třicetileté války pobořena, r. 1664 obnovena opatem Raimundem I. Wilfertem a zasvěcena sv. Janu Křtiteli. V 17. a 18. stol. oblíbeným poutním místem. R. 1782 zrušena Josefem II.

V roce 1358 královský lovecký hrad, který později zpustl a r. 1604 vyhořel. Na sutinách postavena městská hláska. Poslední přestavba provedena v 18. stol. V průvodcích dnes označovaná jako zámecká věž.

Kamenná kašna, snad z konce 17. století. Socha sokolníka – podle pověsti zakladatele města – je z roku 1674, nádrž je typově podobná zámecké kašně z let 1672–1673. Na náměstí byla umístěna až v roce 1717. Kašna připomíná chmelařskou tradici Sokolovska – sloup je zdoben chmelovými výhonky.

Osada se zámečkem byla založena r. 1875 a jejím majitelem byl německý kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg. V r. 1893 ji zdědil jeho syn Otto Sigismund. Německý majetek r. 1945 připadl státu. Nyní zámeček slouží jako lovecký hotel.

Kladské rašeliny je název národní přírodní rezervace ve Slavkovském lese. Dělí se na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Vlastní rezervace turisticky nepřístupná.

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Klášter vybudoval Jan Hartvik Nostic pro řád kapucínů v l. 1663–67. Svému původnímu účelu sloužil do r. 1950, kdy byl zlikvidován státní bezpečností. V 50. letech v něm sídlila armáda a po ní Městský podnik bytového hospodářství. Kostel sloužil jako sklad, v současné době hledá nové využití.

Původní hospodářský dvůr tepelského kláštera byl zdevastován po roce 1945. V letech 2000–2004 byl přestavěn podle projektu Johna Powsona na klášter trapistů, přísné varianty cisterciáckého řádu.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.