Turistické cíle v okolí obce Krásno

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Kašna – dílo berlínského sochaře von Uechtritze – vznikla roku 1898 u příležitosti 50. výročí nastoupení císaře Františka Josefa I. V 50. letech byla přemístěna do parku v místě čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu v dubnu 1945, brzo však byla demontovány. Na náměstí se vrátila roku 1998.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.

Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.

Obecní kaple neznámého zasvěcení postavena (dle vročení na ostění vchodu) v roce 1824 ve stylu pozdního baroka. Má rozměry 5,88 × 7,41 m, rovný závěr. Střechu má sedlovou, uprostřed se sanktusníkem. Kaple byla opravena v poslední dekádě 20. století a na konci rekonstrukce byla znovu vysvěcena.

Zaniklá barokní kaple Nejsvětější Trojice, kterou nechal vystavět roku 1730 tehdejší majitel zámku Poutnov (Pauten) Wenzel Maria Schindel z Hirschfeldu. V r. 1835 byla rozšířena, měla rozměry 6,1 x 11,75 m a půlkruhový závěr. Po 2. světové válce chátrala, v r. 1959 byly její zbytky zbořeny vojáky.

Původně barokní hřbitovní kaple na starém městském hřbitově, postavená roku 1719. Pozdně barokně přestavěna v letech 1772–74 arciděkanem Karlem Müllerem. R. 1772 vyzdobena freskami Eliáše Dollhopffa. Vyhořela roku 1874. Rekonstruována v pol. 90. let 20. století. Dnes slouží pravoslavné církvi.

Pozdně barokní obdélná kaple s rovným závěrem, kterou dal vystavět v roce 1767 Michael Dietlz z Mnichova. Byla vyrabována a zchátrala po odsunu původních obyvatel po 2. sv. válce. Zachovaly se pouze ruiny obvodových zdí, zarůstající náletovými dřevinami a obklopené hospodářsky využívanou pastvinou.