Turistické cíle v okolí obce Mirošov

nebo vyberte

Mirošov

Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO)
Nalezeno celkem 137 záznamů, 11 / 12 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Třemšínská bouda
762.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rožmitál pod Třemšínem
Kamenná přízemní obdélná bouda se zděnými střešními štíty a šindelovou střechou slouží jako kaple a útulna na poutní cestě. Vznikla v pol. 19. stol. R. 2007 opravena Lesy České republiky. Interiér je volně přístupný.
 Tři Trubky
540.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Strašice
Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.
 veřejná pumpa U Fitzů
362.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.
 Veselá
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Veselá
Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.
 Věžka
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Druztová
Gotický hrad se poprvé připomíná k roku 1351, kdy byl majetkem Vamberků. R. 1406 ho po půlročním obležení dobyla vojska Václava IV. Podruhé byl hrad dobyt a zničen vojsky města Plzně a krále Matyáše Korvína v r. 1478. Z hradu je dnes zřícenina.
 Vimberk
Melmatěj, Wimberg
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dobřív
Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.
 Vlčtejn
Vildštejn
hrad, zřícenina, příležitostně, Plzeňský kraj, Vlčtejn
Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.
 vodní hamr
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Dobřív
Zpřístupněný vodní hamr z 16. stol. V provozu trvale od r. 1656. Původní dřevěná stavba postupně rozšiřována, dnešní podoba dílem přestavby z let 1825-30. Vodou poháněno původně 5 kol (dnes 4) roztáčejících stroje i el. generátor.
 Vydřiduch
437.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Svojkovice
Skromné pozůstatky hradu založ. ve13. stol. snad panovníkem, zničen asi r. 1352 požárem. Není vyloučeno, že jde o hrad Chlukov, dnes umísťovaný asi 10 km jihovýchodně. K hradu zvaný Vydřiduch nejsou žádné známé písemnosti a nelze díky odtěžení ani přesně zdokumentovat jeho podobu.
 Zábrodský mlýn
410.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Spálené Poříčí
Zábrodský mlýn (pův. Podhrázský) založen před r. 1709. Na panském mlýně byli mlynáři z rodiny Ježků a Forštelů, r. 1750 koupen A. Forštelem. R. 1848 majitelem F. Hála, poté E. Holý, od r. 1932 J. Zábrodský; přestavby v l. 1934, 1942. Po požáru mlýnice (1956) mimo provoz. R. 2005 obn. vodní kolo.
 zájezdní hostinec Na Železné
362.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Plzeňský kraj, Rokycany
Renesanční dům, zmiňován r. 1576, kdy Tomáš Železný žádá císaře, aby zde mohl vařit pivo a šenkovat víno. V 17. a 18. stol. patřil rodu Třebízkých. R. 1788 byl prodán rodu Kellerů, který jej vlastni do r. 1926. V r. 1993 byla hospoda uzavřena a přeměněna na sklad. R. 1995 byl hostinec obnoven.
 Žákava
370.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Žákava
Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.