Turistické cíle v okolí obce Zbiroh

Zřícenina hradu z počátku 13. století. Patří mezi nejstarší české hrady společně s Křivoklátem. Za Jana Lucemburského zastaven Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další majitelé Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Významě opraven počátkem 16. stol. Roku 1575 se uvádí jako pustý.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.

Přízemní roubené stavení čp. 10 v Kublově je společně s přístavky chráněno jako kulturní památka od r. 1958. Litinová pamětní deska na něm upozorňuje, že se tu r. 1824 narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař.

Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.

Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.

Skromné pozůstatky hradu založ. ve13. stol. snad panovníkem, zničen asi r. 1352 požárem. Není vyloučeno, že jde o hrad Chlukov, dnes umísťovaný asi 10 km jihovýchodně. K hradu zvaný Vydřiduch nejsou žádné známé písemnosti a nelze díky odtěžení ani přesně zdokumentovat jeho podobu.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Renesanční dům, zmiňován r. 1576, kdy Tomáš Železný žádá císaře, aby zde mohl vařit pivo a šenkovat víno. V 17. a 18. stol. patřil rodu Třebízkých. R. 1788 byl prodán rodu Kellerů, který jej vlastni do r. 1926. V r. 1993 byla hospoda uzavřena a přeměněna na sklad. R. 1995 byl hostinec obnoven.

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Zámek vznikl přestavbou staršího hradu počátkem 17. stol., tu provedl Rudolf II. Za třicetileté války byl vypálen a poté sloužil jako vězení. R. 1943 zde byl štáb SS, armáda zámek opoustila r. 1997 a 18.6.2005 byl otevřen pro veřejnost.