Turistické cíle v okolí obce Kamenný Újezd

Dům je zmiňován r. 1570 jako utrakvistická škola. V letech 1622–1784 katolická triviální škola. R. 1784 vyhořela a v letech 1784–1787 škola působila v nedalekém Dumetovském domě. Ve 20. letech 19. stol. byla budova klasicistně upravena. Učení zde probíhalo do poloviny 19. stol., dnes archiv muzea.

Soukromá rozhledna Šťastná věž vznikla v letech 2018-2019 přestavbou původního sila na piliny v areálu bývalé nábytkářské firmy. Projekt byl financován výhradně ze soukromých zdrojů a většina prací provedena svépomocí. Na rozhlednu vysokou 23 m vede 106 schodů. Vstup zpoplatněn.

Zbytky gotického hradu s plášťovou zdí, který vystavěli Rožmberkové v polovině 14. století jako mocenské centrum svých zdejších držav. Po husitských válkách uváděn jako pustý. Dnes je patrný příkop s valem a zbytky zdí, stojí zde budova bývalé fary.

Jednoobloukový most z lomového kamene. Postaven snad před r. 1379 jako součást přístupové cesty k hamru. Délka 20 m, šířka 4 m, vzepětí nad hladinou 4 m. Na středu socha pravděpodobně sv. Barbory, před vstupem sv. Jan Nepomucký.

První židovská komunita v Radnicích vznikla začátkem 16. století, pravděpodobně v souvislosti s vyhnáním Židů z Plzně v roce 1504. Pozdně barokní synagoga byla postavena v roce 1781. Od konce 2. světové války v ní byla autodílna. Od roku 1992 je zde ekocentrum Českého svazu ochránců přírody.

Zaniklá tvrz, která stávala na nevysoké skále. V písemných pramenech není zmiňována, takže její historie nebo bývalá podoba je předmětem pouhých dohadů. Místo je také známé jako Šroubkův hrad. U skály se nachází vstup do štoly z období těžby železné rudy (16.–18. stol.).

Ocelová rozhledna (30 m, 470 m n. m.) byla postavena roku 2007 jako telekomunikační věž mobilního operátora, sloužící zároveň jako rozhledna. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 20 m je vyhlídka na Cerhovice, Český kras, Plešivec nebo centrální Brdy. Rozhledna je volně přístupná.

Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.

Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.

Secesní litinová kašna, 4 metry vysoká, stojí nad Fitzovou studnou. Vznikla počátkem 20. stol., patrně před r. 1909. Čerpací zařízení je od firmy R. A. Smékal z Prahy, litinové prvky ze slévárny v Blansku. V letech 1993–94 a 2005 prošla rekonstrukcemi. V roce 1994 byla prohlášena kulturní památkou.

Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.

Gotický hrad se poprvé připomíná k roku 1351, kdy byl majetkem Vamberků. R. 1406 ho po půlročním obležení dobyla vojska Václava IV. Podruhé byl hrad dobyt a zničen vojsky města Plzně a krále Matyáše Korvína v r. 1478. Z hradu je dnes zřícenina.