Turistické cíle v okolí obce Kamenný Újezd

Radnice je v její současné poloze je doložena konce 16. století. R. 1639 vyhořela při obsazení Rokycan Švédy. V r. 1784 započal plzeňský stavitel Antonín Barth přestavbu, která byla přerušena velkým požárem města. Současná klasicistní podoba budovy je od Ignáce Aloise Palliardiho z let 1803–08.

Zřícenina hradu založeného v pol. 14. stol. Karlem IV. V husitských válkách hrad zastaven a koncem I5. stol. zpustl. V 16. stol. opuštěn. Postupně opravován.

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Terénní pozůstatky tvrze, doložené k r. 1418 za Lvíka z Jivjan. Roku 1573 se při prodeji poplužního dvora a vsi uvádí tvrz jako opuštěná. Dochovalo se jádro tvrze na pahorku chráněném rybníky a vodním příkopem s valy, zbytky zdiva již nejsou patrny.

Vila továrníka Rudolfa Hudlického z r. 1911 podle projektu B. Ryšavého. Průčelí vily je ve stylu čisté secese, s výrazným půlkruhovým oknem, keramickými prvky fasády a strmou střechou s prejzy. Por. 1948 trpěla nedostatkem údržby, opravena v letech 2003–5. Od r. 2004 je státem chráněnou památku.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1709. Nechal jej postavit měšťan Jan Roman Antonín Vodňanský. Při požáru města roku 1757 byl sloup poškozen a v roce 1758 byl opraven. Další opravy proběhly v letech 1768, 1900, 1936, 1974 a 2007. Nová mříž kolem sloupu je z roku 2007.

Barokní pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1727. Nechal ji vytvořit hrabě Kazimír Ferdinand z Kupperwaldu s manželkou Ludmilou Konstancií rozenou hraběnkou z Bubna a Litic. Jedná se o hodnotné sochařské dílo, jednu z dominant náměstí. Socha je památkově chráněna od roku 1958.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století na mohutném volutovém podstavci stávala před domem čp. 145/II na náměstí F. Černého. Roku 1976 byla "ukryta" ve dvoře domu čp. 117/II, r. 1985 přenesena na hřbitov u kostela sv. Trojice. V r. 1993 byla opravena a přenesena na současné místo.

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Zřícenina opuštěného vodního mlýna, částečně opravena pionýry, kteří zde mají letní tábory a nedaleké sklepení používají jako sklad potravin.

Zámek byl postaven Karlem Kokořovcem na počátku 17. stol. v renesančním slohu. Později, v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic došlo k úpravám a rozšíření. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Hradiště na Hůrce u dnešního Starého Plzence je poprvé zmiňováno roku 976. V těchto místech nepochybně stával hrad, s největší pravděpodobností dřevěný chráněný mohutnými valy, které se (na rozdíl od hradu) dochovaly dodnes.