Turistické cíle v okolí obce Rabštejn nad Střelou

Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.

Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.

Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.

První panský pivovar v Chyši vznikl r. 1580 za Ferdinanda Renšpergára z Ronšperka a z Držkovic. Lažanští z Bukové dali v letech 1839-1841 starý pivovar zbořit a na jeho místě postavit klasicistní nový pivovar. V r. 1932 zde byla výroba zastavena, obnovena byla r. 2006. Památkově chráněn od r. 1958.

Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.

Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.

Železárnu v Plasech nechal zbudovat kníže Metternich ihned po získání plaského panství. Výrobu zahájila roku 1827. Produkovala výrobky ze šedé litiny. Roku 1872 byla uzavřena, pokusy o další průmyslové využití selhaly. Dnes převážně obytné domy.

Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.