Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Borek
Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.
Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.
sakrální památky - židovské památky, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Chyše
Zřícenina synagogy v dnes již přestavěné bývalé židovské čtvrti. Umístěna byla za městskými hradbami v jihozápadní části města. Pobořena byla v roce 1972.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Toužim
První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Útvina
Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.
Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Úterý
Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Žihle
Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).
Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.
Štědrá
