Turistické cíle v okolí obce Mladotice

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.

Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Zaplavený nevelký lom nazývaný Jezírko nedaleko vsi Soseň v chráněné krajinné oblasti vyhlášené 1.11. 1997.

Jedna z nejmenších loretánských kaplí v Čechách stojí bez jakýchkoli doprovodných staveb, obvyklých v jiných loretánských areálech, na severní výspě opyše nad mostem přes Střelu. Vznikla v 17. století, za Josefa II. byla zrušena, záhy poté obnovena.

Pomníček u loveckého zámečku Hubert byl postaven roku 1884. Zasvěcen je patronu myslivců sv. Hubertovi. Roku 2008 byl znovu vybaven reprodukcí obrazu A. Dürera. Stojí vlevo od cesty v lese.

Zaniklá vodní tvrz v Malměřicích pocházela pravděpodobně ze 14. století a v písemných pramenech o ní není žádná zmínka. Ves je poprvé zmíněna roku 1240, ale tvrz byla objevena teprve v roce 2017 mladým podbořanským archeologem Mgr. Vojtěchem Peksou.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Mohutné valy jsou jediným pozůstatkem po původně předsunutém opevnění žlutického hradu, který chránilo z vyvýšené pozice nad městem. Po roce 1418 se objekt dočkal (asi) od Jakoubka z Vřesovic přestavby na samostatné sídlo. V roce 1568 je už pustý. Dnes jsou na ploše hradu hřiště.

Raně klasicistní měšťanský dům z konce 18. století na místě dvou pozdně gotických domů, snad z přelomu 15. a 16. století. Ty v roce 1779 vyhořely a při následné přestavbě byly stavebně sjednoceny. Roku 1993 byl dům rekonstruován a v roce 1994 zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek.