Turistické cíle v okolí obce Nová Huť

Zámek, pův. renesanční tvrz z konce 16. stol. přestavěná v l. 1719-1723 za Jana Antonína Vratislava z Mitrovic (arch. Jakub Auguston ml.) na barokní zámek. Po 2. světové válce zestátněn, po r. 1990 vrácen dceři býv. majitele Haně Ludikarové. Po rekonstrukci je část zámku přístupná veřejnosti.

Jediná stojící budova v mlýnském areálu pod hradem Lopatou je pila z přelomu 20. stol., navazuje na pozůstatky staršího dřevařského areálu zaniklého asi před 50 lety. Zbytky úzkokolejky, mostů, náhonů, rybníka, jezu a dalších vodohospodářských objektů.

Dům čp.12/III je připomínán jako mlýn v 16.století, a to roku 1581, kdy jej vlastnila paní Muchková z Počernic. Vnitřní dispozice pocházejí z počátku 17. století. Vnější podobu budově přinesla barokní přestavba v 18.století. Roku 1897 byl mlýn upraven na továrnu na výrobu železářského zboží.

Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.

Rozhledna Na Vrchách je atypická dřevěná stavba nevšedního tvaru a její dřevěná konstrukce je navíc také dřevem opláštěna, protože slouží ještě pro umístění datového převaděče kamerových systémů. Její plošina dostupná po 60 schodech umožňuje výhled z výše 12 m a je v průběhu sezóny přístupná zdarma.

Tvrziště kruhového tvaru. První zmínka o tvrzi Nestev z r. 1361. R.1375 se objevuje Jiří z Neslív, r.1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří Heřmanovi z Litic, část Horních Neslív Valterovi z Nezbavětic. Později vsi připojeny k hradu Lopata, při jeho dobývání r. 1432 pravděpodobně zanikly.

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

Město Plzeň je světově proslulé výrobou piva. Pivovarské muzeum, které mapuje historii této výroby a vývoj technologie, se nachází ve Veleslavínově ulici nedaleko Náměstí Republiky s katedrálou sv. Bartoloměje.

Původně gotické, později několikrát upravované rozsáhlé, až třípatrové podzemní sklepení pod domy historického centra Plzně založené roku 1295. Přístupná část v severovýchodním sektoru někdejšího hrazeného města.

Pamětní deska na místě zbořeného domku čp. 26/II, kde se podle tradice narodil na sklonku 14. století Mistr Jan z Rokycan, též Jan Rokycana, husitský teolog, diplomat a rektor pražské university. Domek byl zbourán při asanaci v 80. letech 20. století, pamětní deska byla odhalena v dubnu 1997.

Prostý pomník při silnici II/233 východně od Chomle připomíná hornickou tragédii z 24.4.1937, kdy se při průvalu vody nezakreslenou chodbou ze sousedního uzavřeného a zatopeného dolu David utopilo 14 horníků pracujících na dole Ferdinand. Pomník byl postaven r. 1962.

Zchátralý barokní zámek. Za hraběte Martina Allemana z počátku 18. stol. je první zpráva o zámku, svobodný pán ze Stillfriedu na Terešově v letech 1815–1832 patrový zámek snížil a přestavěl do dnešní podoby. Dnešní fasáda z nedávné doby.