sakrální památky - klášter, zřícenina, není známo, Plzeňský kraj, Klášter
Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Mítov
Hradiště neznámého původu je umístěno v relativně vysoké poloze na vrcholu brdského kopce Kokšín. Zachován jen nízký obvodový val. V oblasti nejsou žádné turisticky značené cesty. Vrchol Kokšína je dostupný jen lesními cestami. V severní stráni přírodní rezervace.
Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Velký Bor
Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.
Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).
Původně románský kostel ze 13. století, přestavěný goticky a v roce 1685 pak barokně. Nynější novogotická podoba z roku 1871. Jednolodní kostel s hranolovou věží, s navazujícím užším presbytářem a za ním malou sakristií. Sada čtyř zvonů ve věži je unikátní v širokém okolí. Konají se zde bohoslužby.
Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.
Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.
Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.
Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.
Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu ze 14. stol., nynější stavba barokní z 18. stol., z původní stavby zachován presbytář jako sakristie. Zařízení převážně novogotické, dochované barokní varhany z 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
kostel Proměnění Páně 
