Turistické cíle v okolí obce Mileč

nebo vyberte

Mileč

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 115 záznamů, 2 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Defurovy Lažany
520.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Defurovy Lažany
Původně gotická tvrz poprvé zmiňována roku 1496 byla ve druhé pol. 16 stol. renesančně upravena. Ve druhé polovině 17. stol. za hraběte Jana Desfours byl na konstrukci původní tvrze postaven raně barokní zámek.
 Dožice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Dožice
Zámek postavený Maltézskými rytíři ve druhé pol. 18. stol. v barokním slohu podle plánů stavitele Jana Palliardiho v areálu bývalého hospodářského dvora, snad na místě bývalé tvrze, po které zbyly pod zámkem klenuté sklepy.
 dům U České lípy
449.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nepomuk
Dům č. p. 185 je považován za nejstarší měšťanské stavení v Nepomuku. Byl postaven zřejmě ve 14. stol. a sloužil jako správní centrum obce. Sídlila zde postupně rychta, soud, šatlava i hostinec. Objekt je památkově chráněn od r. 1958.
 fara
578.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.
 Gangloffův kříž
762.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rožmitál pod Třemšínem
Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.
 Habartice
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Habartice
Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.
 Hengst
757.0 m. n.m.
Kobylí hlava
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.
 Hluboká
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Únětice
Zaniklá tvrz z poloviny 14. století vystavěna pravděpodobně Volfartem majitelem části zaniklé vesnice. Zanikla i se vsí již v polovině 15. století.
 Hradiště
390.0 m. n.m.
Muzeum jižního Plzeňska
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Blovice
Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.
 Hvožďany
535.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Hvožďany
Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.
 Kadov
510.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Kadov
Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.
 kaple Panny Marie
490.0 m. n.m.
s pamětním křížem
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Kroměždice
Hranolová kaple ve svahu u silnice z přelomu 18. a 19. století. Čtvercového půdorysu s okoseným nárožím, krytá stanovou střechou, vrcholící polygonální zvoničkou s jehlancovou stříškou s makovicí a dvouramenným křížkem. U kaple litinový kříž na žulovém podstavci z roku 1852.