Turistické cíle v okolí obce Netunice

Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.

Barokní farní kostel je přestavbou gotické svatyně ze 14. st. či novostavbou, která ji v l. 1760-67 nahradila. Stavbu inicioval hrabě Prokop Krakowský z Kolowrat. Při přestavbě r. 1845 umístěno do průčelí 6 soch českých patronů od E. Maxe. U kostela zřízena r. 1833 rodová hrobka Kolowratů a Pálffyů.

Kostel sv. Jana se špitálem zmiňován roku 1342. Kolem roku 1504 přestaven Půtou Švihovským. Roku 1770 opraven a nově vybaven. V roce 1788 zrušen, prodán měšťanu Tomáši Maršálkovi a přeměněn na obytný dům. Budova dodnes slouží k bydlení, přes četné adaptace si uchovala cenné fragmenty gotické stavby.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ze 17.stol. postaven pány ze Šternberka na místě staršího kostela, který roku 1734 ustoupil novému podle plánů slavného stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.

Barokní kostel sv. Martina ve Chválenicích patří k vrcholným dílům pražského architekta K. I. Dienzenhofera. Stojí na místě zchátralé stavby doložené od r. 1352. Byl významně vybaven v 19. stol. a pak v letech 2. světové války. Nyní filiální ve farnosti Starý Plzenec.

Gotický kostel sv. Matěje prvně připomínán r. 1356 jako farní. Barokně upraven v 18. stol. za Henigarů, kteří též r. 1796 připojili k závěru kostela pozdně barokní pohřební kapli sv. Kříže. Věž o výšce 36 m přistavěna r. 1859, věžní hodiny z r. 1911. Exteriér opraven v letech 1999-2001.

Kostel sv. Mikuláše gotického původu doložen od r. 1371, upravován v 18. a 19. stol., celkově opravován v r. 1933 a v letech 1992-1995. Při úmyslně založeném požáru r. 1953 zničen barokní hlavní oltář z r. 1719. Nyní filiální kostel ve farnosti Blovice.

Původně gotický kostel byl po požáru v roce 1620 zbarokizován, věž na západě z roku 1704. Jednolodní, se sklenutým presbytářem a sakristií.

Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.

Kostel byl postaven ve 14. stol., prvně se zmiňuje r. 1352. R. 1726 byly přistavěny boční kaple, sakristie a oratoř. V l. 1776-77 byl barokně přestavěn (stav. Antonín Barth). V l. 1903-04 prošel kostel celkovou opravou, kdy byla mj. klenba vyzdobena freskami (K. Thér, O. Ottmar). R. 1963 opravován.