Turistické cíle v okolí obce Šťáhlavy

Mlýn měl údajně postavit r. 1850 mlynář Martin Janota, kdy skutečně vznikl, není známo. Poprvé je vyznačen v mapě ,,II. vojenské mapování - Františkovo" z let 1836-1852. Mlýn přestal fungovat zřejmě ještě před r. 1945. V r. 1957 měla být stržena střecha. Dodnes zůstaly jen části obvodového zdiva.

Po tvrzi se dochoval především klenutý suterén v domě č.p.5. Prvním, kdo použil přídomek „z Hrádku“ byl v roce 1384 Heřman z Nečtin. Protože byla tvrz na zemské stezce, byla pravidelně v ohrožení. V 16.století je již tvrz pustá.

Národní přírodní rezervace Chejlava na severovýchodním svahu Bukové hory na jižním Plzeňsku chrání již od r. 1933 staré a druhově bohaté bučiny s bohatým bylinným patrem jako nejcennější území s přirozenými lesními ekosystémy bučin, suťových lesů a olšin.

Věž (25 m, 416 m n.m.), pův. turistická chata s rozhlednou, vystavěna Svazem čs. dělnických turistů. R. 1926 otevřena chata s nedostavěnou věží (nedostatek peněz), ta dokončena r. 1929. Po válce pronajímána, chátrala, až r. 1999 zbourána chata.

Torzo renes. budovy přeměněné v 19. stol na domek č. p. 24. První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byli jejími majiteli Petr a Racek z Přestavlk, později zvaní Chlumečtí z Přestavlk. Tvrz se připomíná ještě r. 1721, ale nedlouho poté byla přeměněna na sýpku, z větší části zbořenou r. 1922 .

Barokní zámek byl postaven někdy počátkem 17. stol. Kryštofem Kokořovcem jako renesanční tvrz. Roku 1685 se majitelem stává Marek Josef Lenoy, který nechává tvrz přestavět na barokní zámek. Po válce zde bývala škola.

Budova čp. 92, nazývána starý zámek, je barokního původu, pravděpodobně z konce 17. až první poloviny 18. století. Budova sloužila pro ubytování panského správce statku. Později se správcovské sídlo přesunulo do nového zámku. V objektu jsou dochované klenby a černá kuchyně.

Dům vznikl v letech 1606–9 pro pobyty císaře Rudolfa II. v Plzni scelením dvou starších objektů (arch. G. M. Filippi). Později spojen se sousední radnicí, upraven v 18. století. V I. patře zachován renesanční sál.

Fara byla ve Spáleném Poříčí už od středověku. V r. 1620 vyhořela. Za několik let byla nahrazena provizorní dřevěnou a později novou zděnou budovou. Současná barokní podoba pochází z přestavby v roce 1780. Roku 1792 byla poříčská fara povýšena na děkanství. Správě farnosti slouží budova dodnes.

Děkanství bylo postaveno v letech 1728–35 podle návrhu Giacoma Antonia Cannevala ve vrcholně barokním slohu v prostoru bývalého kláštera a městského hradu. Po požáru v roce 1784 bylo děkanství přestavěno v jednodušším, pozdně barokním slohu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes.

Trojkřídlý barokní zámek byl přestavěn ze starší tvrze v roce 1708 architektem Jakubem Augustonem ml. pro rod Morfinů. V l. 1759–60 zde působil jako kapelník zámecké hudby Josef Haydn. Dnes zámek není přístupný veřejnosti.