Turistické cíle v okolí obce Volšovy

Čtvercová kamenná kašna, uprostřed s kanelovaným sloupem s mělkou ozdobnou mísou. Obdobná jako památkově chráněná kašna I naproti kostelu sv Kateřiny. Nedatovaná. Příklad vodohospodářské stavby městečka z 2. poloviny 19. století (?).

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.

Barokní klášter s chrámem sv. Felixe z Cantalice, vybudován v roce 1655. Jako klášter sloužil do r. 1950, poté v něm sídlila 40 let armáda. Dnes opět patří kapucínskému řádu.

Kamenná rozhledna z r. 1938 v nadm. výšce 1066 m.n.m. Otcem myšlenky byl spisovatel K. Klostermann. Za války sloužila jako protiletecká pozorovatelna. Po r. 2001 byla navýšena - vyhlídka 30 m nad zemí.

Původní zámek z poloviny 18. století na místě tvrze (90. léta 16. století), dnešní podoba z roku 1906. Secesní zámek s historizujícími prvky. Dvoukřídlý, jednopatrový s kaplí, spojenou se zámkem visutou chodbou. U něj menší park. V 2. polovině 20. století domov důchodců, nyní soukromý majetek.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Původně tvrz postavená za majitelů Dohalských v 17. stol., rozšířena za majitele Václava Veitha o jižní trakt a velký podsklepený sál. V letech 1877-90 sídlo za Emanuela Forstera přestavěno v duchu novoromantismu. Dnes zámku hrozí brzký zánik.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Klasicistní hospodářská stavba z 1. poloviny 19. století. Mohutná čtyřpodlažní budova v dominantní vyvýšené poloze při severovýchodním okraji obce. Na protáhlém obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou. Fasády členěny pásovými lizénami. Nevyužívaná, jen okolní pozemek. Památkově chráněná.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.