Turistické cíle v okolí obce Rabí

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Renesanční tvrz, vybudovaná v 30. či 40. letech 16. stol. v areálu poplužního dvora. Nahradila starou tvrz opuštěnou koncem 15. stol. Po roce 1656 ztratila funkci panského sídla a sloužila k bydlení úředníkům a zaměstnancům statku. Dnes obytný dům.

Tvrziště tvrze postavené před pol. 14. stol. a uváděné r. 1356 jako sídlo Míky z Dražovic. Poslední jednoznačná zmínka o tvrzi je z r. 1445. Kdy a jak tvrz zanikla není známo. Dochoval se centrální pahorek o průměru 25 m a dva pásy valů a příkopů.

Bývalá tvrz, zmiňovaná již r. 1407, později přestavěná na barokní zámeček. V roce 1977 byla budova zámku adaptována místním JZD. Barokní patrová budova s otevřeným věžovitým rizalitem v průčelí a zámeckou kaplí se zbytky fresek.

Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.

Původně středověká budova se zachovanou barokní dispozicí. Menší úpravy patrně z pol. 19. století (schodišťový přístavek). Ve dvoře vymezeném ohradní zdí zděná stodola. Patrová budova s použitými roubenými konstrukcemi v patře, s řadou hodnotných truhlářských a kovářských prvků. Památkově chráněná.

Barokní fara z 2. poloviny 18. století. Přízemní budova široké obdélné dispozice, doplněná mladším hospodářským zázemím; rámcově z 19. století. Památkově chráněno.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Historický pramen léčivé vody v osadě nedaleko kaple Panny Marie Pomocné. Poprvé zmiňován v roce 1659. Nazýván po pohanské kněžně Wodolence. U pramene bývaly i lázně. Nyní v areálu dětský tábor.