Turistické cíle v okolí obce Mokrosuky

Zámek jehož zaležení není známo, získal dnešní romantický, pseudogotický vzhled ve 2. pol. 19. stol. za Rudolfa Jana Arnošta Meraviglia-Crivelli. Je obdélníkového tvaru s šestibokou věží na jihozápadním a hranolovou věží na jihovýchodním nároží.

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Části tvrze jsou zachovány v budově tzv. zámečku a v areálu bývalého panského dvora. Byla založena ve 14. století buď vladyky z Pačejova, nebo na přelomu 14. a 15. století pány z Dlouhé Vsi. 1. zmínka je až ze 16. stol. Její podoba není známa; přestavba na zámeček pravděpodobně koncem 16. stol.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Památník připomínající osvobození Lešišova americkou armádou - 4. obrněnou divizí - dne 5. května 1945. Byl slavnostně odhalen dne 5. září 2009. Umístěn je na rozcestí naproti kapli Panny Marie.

Na složeném pilířovém podstavci nízký masivní litinový kříž s korpusem Ježíše Krista. Postaven v padesátých létech 19. století. Příklad drobné sakrální památky z poloviny 19. století. Památkově chráněný.

Rozhledna (18 m, 1214 m n. m.). První dřevěnou rozhlednu zde postavil r. 1880 Rakouský turistický klub, zanikla před r. 1900. R. 1923 postavena nová chata s terasou a rozhlednou Klubem českých turistů (architekt Janovský). Chata se dříve nazývala Mattušova (dle propagátora turistiky J. Mattuše).

Původně postaven jako lovecký zámeček. Z druhé poloviny 18. století (po roce 1764). V patře zámečku objeveny nástěnné malby. Součástí areálu mohutná panská stodola v těsném sousedství. Památkově chráněný.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.

Původní tvrz nejspíše z 2. poloviny 16. stol., postavená za Viléma ze Šternberka, byla za Martiniců počátkem 18. stol. barokně přestavěna na zámek. Dnes dvoukřídlá, jednoposchoďová budova s mansardovou střechou, ve které jsou byty.

Jednopatrový zámek na obdélném půdorysu s bosovaným nárožím, v patře členěný ionskými pilastry. V přízemí ve středu prostý pravoúhlý vchod, nad nímž je v patře balkonek se zábradlím. Krytý valbovou střechou (ve středu hřebene byla hranolová věžička). Drobnější zámecká stavba z 2. pol. 18. století.