Turistické cíle v okolí obce Hartmanice

Poutní místo vzniklo u pramene zázračné vody na jihu městečka na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byla u cesty ke Zlatému potoku postavena malá barokní kaple. Vzhledem k trvalému růstu počtu poutníků byl nad ní v letech 1850–67 postaven kostel.

Rozlehlý novorománský kostel z let 1872–76 postavený na místě původně gotické svatyně, zasvěcené sv. Martinovi. Z ní pochází část vnitřního zařízení, většina je soudobá se současnou stavbou. V posledních letech obnoven.

Poutní ranně barokní kaple postavená r. 1682 - 83 (zakladatelem byl kapucín Ladislav Bilín).R. 1725 přistavěny ambity a 4 nárožní kaple a r. 1882 pseudorománsky upravena roku.

Původně kaple z roku 1698, v letech 1718–1721 přestavěna podle návrhu M. A. Gilmettiho na barokní kostel. Na oltářích jsou obrazy svaté Anny a Nejsvětější Trojice od W. Stoibra z roku 1870, obraz Kristova křtu snad z dílny P. Brandla. Lustry v kostele vyrobily zdejší, dávno zaniklé sklárny.

Románskogotický kostel v Albrechticích u Sušice vznikl na místě starší stavby kolem roku 1240. Úpravy v poslední třetině 14. stol. a v letech 1778–1779, restaurován r. 1909.

Gotický farní kostel sv. Bartoloměje je poprvé uváděn v roce 1570, barokně přestavěný v roce 1792. Ve věži je zvon ze 14. stol. Na hřbitově u kostela jsou pohřbeni matka a bratr Karla Klostermanna.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Původně gotický kostel připomínaný poprvé 1369, barokně upravený na poč. 18. stol. (snad kolem 1711). Jednotné soudobé vnitřní zařízení. Pod kostelem pomník padlým z I. světové války.

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Renesanční hřbitovní kostel byl roku 1785 nahrazen pozdně barokní novostavbou, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Z původní stavby se dochoval zejména západní portál datovaný 1611 a pravděpodobně vnitřní zařízení ze začátku 18. století. Obklopen dodnes funkčním hřbitovem.

Pozdně barokní stavba z let 1799-1808. Obdélná loď krytá sedlovou střechou, nad závěrem zakončená valbou; s odsazeným pravoúhlým presbytářem. Na lodi i presbytáři vysoká kasulová okna. Nad vstupním průčelím hranolová věž s jehlancovou střechou, vrcholící dvouramenným křížem. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel ze 13. století; barokně přestavován, věž a brány z 1. poloviny 19. století. Jednolodní stavba s obdélnou lodí, užším pravoúhle zakončeným presbytářem a hranolovou věží u severní strany presbytáře; na severu schodišťový přístavek do věže. Památkově chráněný.