Turistické cíle v okolí obce Domoraz

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Věžovitá tvrz z 15. století, jako panské sídlo sloužila do roku 1520, poté utilitární využití. Další obytná budova, která stála v sousedství, zanikla. Dnes stojí v soukromé zahradě.

Renesanční tvrz, vybudovaná v 30. či 40. letech 16. stol. v areálu poplužního dvora. Nahradila starou tvrz opuštěnou koncem 15. stol. Po roce 1656 ztratila funkci panského sídla a sloužila k bydlení úředníkům a zaměstnancům statku. Dnes obytný dům.

Tvrziště tvrze postavené před pol. 14. stol. a uváděné r. 1356 jako sídlo Míky z Dražovic. Poslední jednoznačná zmínka o tvrzi je z r. 1445. Kdy a jak tvrz zanikla není známo. Dochoval se centrální pahorek o průměru 25 m a dva pásy valů a příkopů.

Bývalá tvrz, zmiňovaná již r. 1407, později přestavěná na barokní zámeček. V roce 1977 byla budova zámku adaptována místním JZD. Barokní patrová budova s otevřeným věžovitým rizalitem v průčelí a zámeckou kaplí se zbytky fresek.

Barokní areál v severozápadní části obce východně od kostela Nanebevzetí P. Marie. Na půdoryse písm. "U" - farní budova s hospodářským zázemím, obklopená ohradní zdí s výraznou kulisovou bránou z přelomu 17. a 18. stol. Zachováno množství původních architektonických prvků. Zchátralý, neudržovaný.

Budovy fary leží v těsném sousedství areálu vrcholně barokního poutního kostela Narození Panny Marie. Sestávají se z fary, hospodářské budovy a ohradní zdi. Celkový charakter stavby poukazuje na to, že byla v dnešní podobě vystavěna až ve 2. polovině 19. století s prvky ještě doznívajícího baroka.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Mladší sídlo ve Frymburku, renesanční tvrz postavená v době, kdy už starší sídlo neexistovalo, v části pův. poplužního dvora staršího sídla Branišovskými po r. 1574. Vlastní tvrz je součástí renesančního hospodářského dvora, který je vyzdoben dodnes viditelnými sgrafity. V mapách označována Želenov.

Historický pramen léčivé vody v osadě nedaleko kaple Panny Marie Pomocné. Poprvé zmiňován v roce 1659. Nazýván po pohanské kněžně Wodolence. U pramene bývaly i lázně. Nyní v areálu dětský tábor.