Turistické cíle v okolí obce Rejštejn

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.

Venkovská usedlost na půdorysu písmene L. Obytné stavení je zčásti roubené na vyšší podezdívce, ostatní části usedlosti - hospodářské stavení a stodola jsou zděné. Před obytným stavením malá předzahrádka. Nejstarší část pochází z počátku 19. století.

Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století, řešené v barokních formách. Obytné stavení a protilehlá sýpka ve štítové orientaci do návsi, spojené s půlkruhově klenutou bránou se zvednutým překladem do oblouku s křížkem, do hospodářského dvora. Památkově chráněno.

Areál zděného uzavřeného statku se štítem obytného stavení a půlkruhovou branou s rovnou římsou s orientací do návsi. Spolu se sousední usedlostí č. p. 7 tvoří malebný celek. Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Barokně-klasicistní usedlost špýcharového typu s výklenkovou kapličkou v rohu ohradní zdi. Objekt je už zachycen v mapě stabilního katastru z roku 1837. Některé části usedlosti mohou pocházet ze 17. a 18. století. Stodola je zřejmě z 2. poloviny 19. století a kolna z období kolem roku 1900.

Přízemní roubený dům na kamenné podezdívce, se zděným blokem černé kuchyně a krytý výrazně přesahující valbovou střechou, krytou šindelem. Doklad původní městské zástavby z 2. poloviny 18. století ve výrazné poloze na náměstí. Památkově chráněný.

Příklad klasicistní lidové architektury z 1. poloviny 19. století. Přízemní obytný roubený dům s navazujícím zděným hospodářským traktem a ohradní zdí. Nerovný terén vyrovnává vysoká kamenná podezdívka. Památkově chráněný.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Nad soutokem Vydry a Křemelné zřídil v polovině 19. století vodní pilu a sklad dřeva pražský obchodník Čeněk (Vincenc) Bubeníček. Roku 1912 ji město Kašperské Hory nahradilo vodní elektrárnou, která funguje dosud.

Vodní elektrárnu na levém břehu Vydry napájí podzemní přivaděč ze Vchynicko-tetovského kanálu. Byla postavena v letech 1937–39, akumulační nádrž u bývalé osady Sedlo byla dokončena roku 1942. V letech 2005–6 rozsáhlá modernisace technologie.

Zámek vzniklý přestavěním tvrze v 19. století. V roce 1413 se zmiňuje Petr z Ojnic. V roce 1520 byla tvrz vypálena a následně obnovena. Kromě arkád v západním křídle bez výrazných architektonických detailů. V JZ části zámku místnost z původní tvrze.

Původně renesanční tvrz, upravená barokně na zámek a dále v závěru 19. století (největší vrchol rozkvětu panství za manželů Chotkových, přestavba zámku a stavba kaple). Zámek s rozlehlým hospodářským dvorem a parkem, dochován v barokní úpravě. Vrácen původním majitelům a slouží charitě.