Turistické cíle v okolí obce Rejštejn

Terénní pozůstatky středověké tvrze patřící v 16. stoletím Kraselovským z Kraselova, ve stejném století století zřejmě i zpustla. Nedaleko můžeme shlédnout také terénní proláklinu zvanou Soudná myť, kde se podle pověsti propadl zeman ze Strádala do země, když křivě přísahal.

Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.

Výklenková kaplička, ohražená zdí z lomového kamene. Pravděpodobně místo pohřbu obětí incidentu z třicetileté války.

Tvrz byla postavena roku 1366 jako věžovitá, dvoupatrová stavba s dřevěnou nástavbou na krakorcích. Kolem byl vodní příkop s padacím mostem. V 17. stol. byla přestavěna na sýpku.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Původně renesanční sýpka (asi současná se zámkem), úpravy raně barokní a pozdější. Umístěná v JV nároží komplexu hospodářských budov dvora na JV obce. Je složená ze dvou obdélných křídel ve tvaru "L". Dvoupatrová, při dvorní Z a S fasádě otevřená arkádová chodba. Krytá je vysokou sedlovou střechou.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Venkovský historický mlýn s turbínou z 19. století na říčce Ostružné. Zděný, jednopatrový; mlýnice a dům pod jednou střechou, ale dispozičně oddělené. Dochované provozy pily a výroba elektrické energie. V posledních letech rekonstruován.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Původní tvrz ze 17. stol., upravena na zámek o jehož vzhledu nejsou přesné informace. Budova zámku zbořena po roce 1945. Dnes jen rozpadající se hospodářské budovy.

Plavební kanál byl vybudován v l. 1799–1801 zejm. za účelem plavení dřeva. Stavbu zadal kníže Josef Schwarzengerg, projekt vypracoval ing. Josef Rosenauer. Svému účelu kanál sloužil ještě poč. 20. stol. Kanál je dlouhý 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m. Nese jméno po zaniklých vsích Vchynice a Tetov.

Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.