Turistické cíle v okolí obce Vlčkovice

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.

Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.