ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Barokní přízemní dvoupodlažní obdélná budova ukončená polokruhovým závěrem; v něm dnes asymetricky umístěný vstup. V minulosti součást areálu kostela sv. Blažeje, sloužila jako márnice. V současnosti památkově chráněný soukromý objekt.
Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.
Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.
Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.
zámek, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Železná Ruda
Barokní zámeček Debrník (Deffernik), který stál ve sklářské osadě u Železné Rudy, se octl po 2. světové válce za "železnou oponou". Naposled byl užíván Pohraniční stráží a v říjnu 1989 byl jako nepotřebný armádou odstřelen. Na upraveném místě se zachovala jen obnovená kašna.
zámek - původní tvrz, zaniklý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Dlouhá Ves
Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Hartmanice
Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hartmanice
Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.
Renesanční tvrz, vybudovaná v 30. či 40. letech 16. stol. v areálu poplužního dvora. Nahradila starou tvrz opuštěnou koncem 15. stol. Po roce 1656 ztratila funkci panského sídla a sloužila k bydlení úředníkům a zaměstnancům statku. Dnes obytný dům.
Tvrziště tvrze postavené před pol. 14. stol. a uváděné r. 1356 jako sídlo Míky z Dražovic. Poslední jednoznačná zmínka o tvrzi je z r. 1445. Kdy a jak tvrz zanikla není známo. Dochoval se centrální pahorek o průměru 25 m a dva pásy valů a příkopů.