Turistické cíle v okolí obce Velký Bor

Boží muka stojí u silnice na jih od města nedaleko mostu přes řeku Otavu. Pochází z 1. pol. 18. století. Hranolová stavba rozdělená římsou na dvě nestejné části; ve větší dolní půlkruhově zakončená nika, v horní menší části v průčelí a na bocích čtvercové vpadliny. Krytá stanovou stříškou s prejzy.

Zděná omítaná hranolová boží muka na kamenném podstavci. Ve středu dříku vyhloubena nika se soškou sv. Jana Nepomuckého. Vrcholí čtvercovou mírně rozšířenou kaplicí s obdélnými nikami na všech stranách. V nikách malby světců: sv. Václava, sv. Silvestra, sv. Anny a sv. Anny s Pannou Marií a Ježíškem.

Branka (fortna) Kocour je součástí městských hradeb z 2. pol. 13. stol. na okraji Podbranské ulice. Zachován jen půlkruhově zaklenutý průchod v hradební zdi. Po stranách pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachováno ostění vnější branky. Zajišťovala příchod k řece a k městskému mlýnu.

Renesanční patrový zámek, postavený místo staršího sídla Janem Horčicem z Prostého r. 1603 podle rožmberské Kratochvíle. V18. století upravován za Gfässerů a Talacků z Ještětic. Zajímavý portál a erbovní deska nad vstupem, hodnotný dvůr s pivovarem.

Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Klasicistní zámek, postavený Helverseny v místech starší tvrze po r. 1785. Patřil Lobkowiczům a od r. 1891 Stráneckým, kteří nechali přistavět boční kapli a upravit interiéry. Po r. 1945 znárodněn a využit jako ústav sociální péče, dnes soukromý majetek.

V barokní zámek byla v 18. stol. přestavěna tvrz z konce 13. stol. Dnes má zámek zrekonstruovaná sklepení a je zde stálá expozice pošumavských lidových řemesel. Zámek slouží i jako škola a pro výstavní a společenské akce.

Zděná rozhledna s dřevěným vyhlídkovým patrem (28 m, 609 m n. m.) stojí na kopci Chlum u obce Chanovice. Projekt výstavby rozhledny převzal od občanského sdružení Panorama r. 2006 OÚ Chanovice, rozhledna byla postavena v l. 2008–10 (projekt arch. Jiří Kučera). Vyhlídková plošina je ve výšce 25 m.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Původně gotická tvrz poprvé zmiňována roku 1496 byla ve druhé pol. 16 stol. renesančně upravena. Ve druhé polovině 17. stol. za hraběte Jana Desfours byl na konstrukci původní tvrze postaven raně barokní zámek.

Pozdně barokní farní budova jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původem pozdně gotická z 15. století, barokní úpravy v roce 1720. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Prostor dvora ohraničen ohradní zdí s bránou a brankou. Při severní zdi výklenek se sochou sv. Prokopa z roku 1736.