Turistické cíle v okolí obce Strážovice

Barokní márnice stojí za presbytářem kostela Narození Panny Marie v prostoru starého hřbitova v Nicově (osada města Plánice). Postavena podle návrhu K. I. Dientzenhofera kolem r. 1733. Stavba na osmibokém půdorysu se stanovou střechou. Nedílná součást areálu poutního kostela. Památkově chráněná.

Areál v jihozápadní části městského jádra v Hradební ulici, původně barokního původu, dnešní podoba klasicistní z 1. pol. 19. století. Protáhlé přízemní stavení s dvanácti vedle sebe umístěnými krámky s dveřmi a okenicí na prodejním okně. Součástí je i menší hospodářská budova domku porážky.

Zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze někdy kolem r.1596. V r. 1989 se zámek v restituci vrátil do majetku rodu Berndorffovů. Dnes je zámek majetkem Zemědělského družstva v Měčíně.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Dům stojí v historické části města v Podbranské ul. u branky Kocour. Vznikl v 19. století spojením dvou původně samostatných renesančních domů. Dochována sgrafita, renesanční dispozice s dvojicí schodišť a renesanční klenbou. V levé části domu i dvora probíhá městská hradba (viz fortna Kocour).

Je gotického původu a přiléhá k severní Pražské bráně jako součást městských hradeb. Vznikl spolu s opevněním ve 13. století, upravován pak ve 2. polovině 19. století. Patrový dům na nepravidelném půdoryse, v zadní části na půdorysu písmene "L"; krytý sedlovou střechou s valbou. Vstup z předhradí..

Městský dům stojí u Prácheňské brány. Vznikl současně s městským opevněním ve 13. století; zadní část domu přistavěna v baroku. Hradební zeď, oddělující přední a zadní část, částečně v objektu zachována. Patrový dům; v interiéru zachované klenby s výsečemi. Krytý sedlovou valbou.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

V Mlázovech původně stávala od 14. stol. tvrz. Roku 1721 nechal Jan Vilém Bernklau ze Šenrejtu postavit při tvrzi nevelký zámek. Patrovou obdélníkovou budovu s valbovou střechou ozdobenou věžičkou. Při zámku býval park.

Romanticky upravený vodní mlýn, zvaný Flossmanův, z 1. poloviny 19. století. Přízemní obytné stavení s historizujícím štítem z roku 1888 s napojenou patrovou mlýnicí. Památkově chráněný.

Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.

Barokní most z 18. století. Zděný z lomového kamene a podklenutý dvěma segmentovými oblouky na střední pilíř, s plným zábradlím. S výklenkem pro sochu sv. Jana Nepomuckého deponovanou u vchodu do areálu kostela sv. Jakuba Většího se hřbitovem. Památkově chráněný.