Turistické cíle v okolí obce Pačejov

Kaple sv. Vojtěcha gotického původu upravovaná barokně v 18. stol. Na věži zvon z r. 1710. U jižní vnější stěny presbytáře se nachází velký kámen s lidovým deskovým obrazem sv. Vojtěcha nad ním. Kaple nyní nepřístupná s výjimkou dne místní pouti.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Gotická tvrz založená ve druhé polovině 13. stol., sloužící jako sídlo a správní centrum oblasti až do počátku 15. stol. Dodnes se z větší části dochoval pouze obkružující val.

Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Klasicistní hospodářská stavba z 1. poloviny 19. století. Mohutná čtyřpodlažní budova v dominantní vyvýšené poloze při severovýchodním okraji obce. Na protáhlém obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou. Fasády členěny pásovými lizénami. Nevyužívaná, jen okolní pozemek. Památkově chráněná.

Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.

Původně románský kostel prošel zřejmě několika gotickými přestavbami (kolem 1390, počátek 16. století), 1736 nevýrazná barokní úprava, 1800 zvýšena věž. Neobvyklý křížově uspořádaný presbytář, síňové trojlodí se sklípkovými klenbami. Vzhledem k poloze dominuje širokému okolí.