Turistické cíle v okolí obce Nalžovské Hory-Letovy

Terénní zbytky hradu přechodného typu, stavěného bez malty. Nálezy doložen do poloviny 13. století. Pravděpodobně sloužil jako hraniční hrádek v době odtržení Sušicka od Čech. Dnes zůstal pouze pahorek jádra, valy a příkopy.

Ve 14.st.tvrz. Račínové z Račína po r.1590 přestavěli na renesanční zámek. V r.1731 Jan Ferdinand Desfours přestavěl na nový barokní zámek. Pravé křídlo na renesančních základech, za ním přistavena kaple. Po r.2000 zahájeny restaurátorské práce.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1871 (?); na západní straně u kamenné ohradní zdi hřbitova. Prostá kaple na obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou, na jejímž hřebeni v průčelí je hranolová zvonička s jehlancovou stříškou.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Dnes nově opravený zámek, postavený jako novostavba v 18. stol. K původně dvoukřídlé budově bylo v 19. stol. přistavěno další křídlo a ve 20. stol. byla při celkových úpravách přistavěna při západním křídle válcová vížka. Znárodněn až v r. 1955.

Starý zámek v jehož zdivu je zastavěna tvrz ze 14. stol. Nejspíše gotická palácová tvrz velikosti 10x16,5 m, která mohla být opatřena věží. Později byla západní část zámku renesančně upravena a budova při opravách v 19. stol. získala dnešní vzhled.

Zachovalý zámek ze 17. století (stavitel J. I. Wideršpergár), s později přistavěnou kaplí (poč. 18. století, obraz sv. Anny z té doby). Nevýrazný, díky posledním úpravám zcela smazán historický ráz. V parku za zámkem válcový pavilon. Soukromý majetek (penzion Tvrz Hrnčíř). Přístupný jen pro hosty.

Kamenný kříž na skále nad silnicí vztyčený na tzv. Kalvárii na místě bývalé křížové cesty. Postavený a vysvěcený v roce 1890. Kdysi romantické místo nad řekou Ostružnou s krásnými výhledy.

Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.

Kamenný pomník s vyobrazením Ježíše Krista stojí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Je umístěný u přístupové cesty ke kostelu, cca necelých 100 metrů od parkoviště před ním. Doba jeho postavení a k jaké události se vztahuje, nezjištěno.