Poutní kostel v Nicově u Plánice vznikl podle projektu Kiliana Ignatze Dientzenhofera v letech 1717-26. Významnou stavbu dynamického baroka doplňuje na sousedním hřbitově márnice, pravděpodobně od téhož autora. Kostel poškozen požárem 1780, zachováno vnitřní zařízení většinou soudobé se stavbou.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Velký Bor
Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.
Raně barokní kostelík s rodinnou hrobkou nad Vojnicemi byl postaven roku 1687 Václavem Markvartem z Branišovic. Dodnes je majetkem vlastníků místního zámku, proto je velmi omezeně přístupný. Slohově jednotné vnitřní vybavení z konce 17. století.
Poutní místo vzniklo u pramene zázračné vody na jihu městečka na přelomu 17. a 18. století. Tehdy byla u cesty ke Zlatému potoku postavena malá barokní kaple. Vzhledem k trvalému růstu počtu poutníků byl nad ní v letech 1850–67 postaven kostel.
Původně románský kostel ze 13. století, přestavěný goticky a v roce 1685 pak barokně. Nynější novogotická podoba z roku 1871. Jednolodní kostel s hranolovou věží, s navazujícím užším presbytářem a za ním malou sakristií. Sada čtyř zvonů ve věži je unikátní v širokém okolí. Konají se zde bohoslužby.
Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.
Rozlehlý novorománský kostel z let 1872–76 postavený na místě původně gotické svatyně, zasvěcené sv. Martinovi. Z ní pochází část vnitřního zařízení, většina je soudobá se současnou stavbou. V posledních letech obnoven.
Jednolodní kostel románského či raně gotického původu pravděpodobně z 13. století. Upravovaný barokně a v závěru 19. století. Zachovány fragmenty gotických maleb. Areál kostela spolu s přilehlým hřbitovem obehnán ohradní zdí (barokní či starší) se vstupní bránou z 18. století. Památkově chráněný.
Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.
Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.
Poutní ranně barokní kaple postavená r. 1682 - 83 (zakladatelem byl kapucín Ladislav Bilín).R. 1725 přistavěny ambity a 4 nárožní kaple a r. 1882 pseudorománsky upravena roku.
