Turistické cíle v okolí obce Děpoltice

Boží muka na mírném návrší na rozcestí nezjištěného stáří. Zděná hranolová stavba na nízkém kamenném soklu. V horní části, oddělené dvěma mírně od sebe odsazenými římsičkami, obdélné niky se svatými obrázky v dřevěných zasklených rámech. Krytá taškovou stanovou stříškou s vrcholovým železným křížem.

Boží muka na rozcestí za východním okrajem vesnice. Drobné kamenosochařské dílo z 18. století, jedno z mála božích muk v regionu. Složená ze soklu ve tvaru kvádru, na něm vztyčeného hranolového pilíře a vrcholící kaplicovým nástavcem s mělkými nikami; na vrcholu kaplice železný dvouramenný křížek.

Příklad drobné lidové památky z počátku 19. století, architektonicky v oblasti dost ojedinělé. Boží muka - na zděném hranolovém odstupňovaném soklu stojí kaplice s půlkruhově zaklenutým výklenkem, v němž je lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněná.

Barokní boží muka z roku 1634, přemístěna od silnice vedoucí na Nepomuk. Tvoří je čtyřboký podstavec s nápisy IHS a MRA, sloup vysoký 380 cm a čtyřboká lucerna s reliéfy Piety, sv. Václava, sv. Vojtěcha a ukřižování Krista.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.

Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.

Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.

Černé a Čertovo jezero je název národní přírodní rezervace na Šumavě. Chráněné území tu bylo vyhlášeno již r. 1933. V r. 2010 bylo chráněné území pozměněno jako národní přírodní rezervace. Na rozloze 208,46 ha zahrnuje Černé a Čertovo jezero a mezi nimi ležící Jezerní horu (1343 m n. m.).

Tvrz je prvně zmiňována r. 1533. R. 1585 byla v majetku Adama z Předenic, poč. 17. stol. přestavěna na renesanční zámek. Od r. 1686 v majetku Kolovratů, v pol. 18. stol. byla opravena Prokopem Kolovratem-Krakovským v barokním stylu. Po r. 1757 opuštěna. V 2. pol. 19. stol. zde byl zřízen pivovar.

Kaplička chránící pramen byla postavena v 17. stol., původně byla jen dřevěná. R. 1873 byla vedle postavena zděná kaple Bolestné Matky Boží (arch. Ondřej Martínek z Domažlic). Ke kapli vede křížová cesta z r. 1882. Dřevěná kaplička r. 1908 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová zděná kaple.