Turistické cíle v okolí obce Bystřice nad Úhlavou

V 18. století bylo nejrozšířenějším řemeslem ve Kdyni tzv. plátýnkářství - výroba mlýnských pytlíků. Napomohla tomu i v té době již fungující textilní manufaktura. Prvopočátky zdejší textilní manufaktury spadají před rok 1697. Toho roku byla poprvé zmíněna při prodeji koutsko-trhanovského panství dědičkami zesnulého Wolfa Maxmiliána Lamingena z Albenreuthu (známého Lomikara, utlačovatele Chodů). V roce 1765 byla málo prosperující manufaktura prodána vídeňskému obchodníkovi J.M. Schmidtovi, který založil akciovou společnost a továrnu zmodernizoval a značně rozšířil. Brzy poté zde pracovalo už 200 lidí a dalších 1.400 domácích tkalců v někdy až dost vzdálených obcích. Roku 1812 navštěvuje továrnu císař František I. a o dalších 13 let později zaměstnávala přádelna již na 500 zaměstnanců a přes 6.400 domácích tkalců. V polovině 19. století byla továrna pokládána za největší v západních Čechách. Roku 1859 byla velká část továrny zničena požárem. Továrna byla sice rychle obnovena, ale podnik se finančně vyčerpal a roku 1870 byl nabídnut v dražbě. Dalším zásadním rozhodnutím bylo zrušení tkalcovny ve prospěch přádelny česané příze v roce 1884. Od roku 1920 byla továrna součástí akciové společnosti vlnařských závodů rodiny Prouvostů z Roubaix. V říjnu 1945 byla továrna znárodněna. Textilní výroba zde byla ukončena až v září 2003.

Příklad kruhové vápenné pece, rozšířené v našich zemích po roce 1868. Ojedinělá památka tohoto typu na Šumavě - jediný známý pozůstatek na území Plzeňského kraje. Zpracovávalo se zde vápno ze zdejších lomů. V provozu do roku 1925. Technická památka.

Tvrz založena snad pány ze Štěpánovic v polovině 14. stol. Mezi pozdějšími majiteli jsou Jan Steblenec z Drachkova či Chlumčanští z Přestavlk. R. 1545 tvrz připomínána jako pustá. V 17. stol. v majetku Švihova, r. 1730 přestavena na sýpku.

Stará důlní šachta s portálem datovaným r. 1889 a systém chodeb po těžbě krystalického vápence v letech 1889-1910. Dnes chráněné území vyhlášené 1.1.1985 ONV v Klatovech o rozloze 0,04 ha. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v západních Čechách.

Tzv. Šumavský orloj je technická pozoruhodnost, kterou v letech 2014-2017 zhotovil amatérský hodinář Zdeněk Landa. Je umístěna v pětimetrové dřevěné věži, která stojí při silnici v centru vsi Hojsova Stráž.

Ocelodřevěná rozhledna na kamenném soklu s krásným výhledem na Klatovsko a šumavský Královský hvozd vznikla r. 2013 podle plánů ing. A. Olšiny. Byla postavena na místě původní měřické věže a při celkové výšce 25,5 m má plošinu ve výši 19,2 m volně přístupnou po 94 schodech.

Tvrz vybudována majiteli Kokšína v 15. stol. jako pohodlnější sídlo. Písemně potvrzena až r. 1510. Po roce 1800 přestavěna na pivovar a koncem 19. stol. na rodinné domky. Po roce 1918 při úpravách po požáru některé části zbořeny.

Přítomnost židů ve Strážově je doložena již k roku 1405. Dřevěná synagoga zde byla poprvé uváděna r. 1680, pravděpodobně ale byla starší. Zděná synagoga z roku 1808 přestala být po roce 1905 užívána k bohoslužbám, sloužila jako skladiště. Zbořena byla roku 1954, na jejím místě je dnes proluka.

Synagoga byla postavena v roce 1876. V komplexu budov byla modlitebna, škola a sídlo rabína. Po válce byla přestavěna a sloužila jako archiv. V současné době je zde fitcentrum a skladiště.

Barokní synagoga postavena v roce 1723. Podle uspořádání zde byly bohoslužby v ortodoxním ritu. Vedle byla židovská škola – cheder. Obě stavby byly radikálně přestavěny, cheder na obytný dům a synagoga v r. 1951 na hasičskou zbrojnici. Uvnitř se dochovaly barokní klenby a arkády ženské galerie.

Synagoga v Nýrsku byla postavena roku 1797 jako náhrada za starší dřevěnou modlitebnu. Jednalo se o klasicistní budovu, detaily o její podobě se nedochovaly. Posledním rabínem byl Emil Klauber, který zde působil do roku 1938. Poté přestala být udržována a zchátralá budova byla zbořena v roce 1958.

Budova bývalé synagogy a židovské školy byla v Dešenicích postavena jako náhrada za starší modlitebnu v letech 1865 – 1866. Bohoslužebným účelům sloužila do 30. let 20. století, po 2. světové válce byla upravena na bytový dům. Při přestavbách ve 20. století ztratila budova většinu slohových prvků.