Turistické cíle v okolí obce Petrovice

Gotická tvrz neznámé stavební podoby. První zmínka v listinných pramenech z roku 1516. Koncem 17. století opuštěna a zcela zanikla, takže dnes nelze určit, kde stála.

Kaple ve svahu u silnice mezi Plánicí a Nicovem, doba vzniku nezjištěna. Na mohutné podestě zahloubené do svahu je umístěna stavba zděné omítané kaple na vyšším mírně rozšířeném soklu. Na výšku obdélném půdoryse s vysokým půlkruhově zakončeným výklenkem v průčelí a trojúhelným štítem s křížkem.

Výklenková kaple Panny Marie Lurdské stojí v levém rohu konce ohradní zdi starého hřbitova poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově. Je vystavěna z kamenů jako grotta (jeskyně) s mohutným výklenkem v průčelí; v něm socha Panny Marie Lurdské. Nedílná součást areálu poutního kostela.

Drobná výklenková kaple z počátku 19. století. Na obdélném půdorysu, s půlkruhově zaklenutou nikou a s masivní vázou barokizujícího typu se vztyčeným křížkem ve vrcholu trojúhelného štítu. Památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple na rozcestí na začátku vsi, nezvyklého válcovitého tvaru z konce 18. století. Zděná omítaná stavba pravděpodobně z lomového kamene, v průčelí s vysokou půlkruhovou nikou, uzavřenou ozdobnou kovanou mříží. Krytá stříškou ve tvaru nízkého kužele. Památkově chráněná.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.

Dnes zanedbaný hřbitov z roku 1683. Řada zajímavých náhrobků, často s nezvyklým dekorem, ve východní části hřbitova jednoduchý památník obětem holocaustu z r. 1990.

Hřbitov o rozloze 2882 m2, založený roku 1887 (či 1871–2) s 436 náhrobky. Používán do 60. let 20. století. Obřadní síň a domek hrobníka z doby založení hřbitova byly zbořen. Pomník obětem šoa z roku 1989.

Téměř zničený hřbitov z přelomu 19. a 20. století. Používán do 2. světové války, po válce chátral a využíván byl mimo jiné pro chov bažantů. Od konce 20. století postupně obnovován. Dochovala se desítka novodobých náhrobků s řadou českých nápisů, ohradní zeď, bývalý obřadní domek.