Turistické cíle v okolí obce Petrovice

nebo vyberte

Petrovice

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 197 záznamů, 16 / 17 stran, vyhledáno za 0.31 sec
 Újezd u Plánice
508.0 m. n.m.
lovecký zámeček
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Újezd u Plánice
Lovecký zámeček z 2. poloviny 18. století. V obvodovém zdivu stopy starší stavby - tvrze? Patrová budova překrytá valbovou taškovou střechou (původně šindelovou). V interiéru zachována černá kuchyně. Již není památkově chráněný. Soukromý majetek.
 Újezd u Štěpánovic
485.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Štěpánovice
Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.
 Újezdec
485.3 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Mochtín
Zámek postaven okolo roku 1788 za Václava Ennise z Atteru a Iveagu. V 1. polovině 20. stol. zámek významně stavebně upraven. Dnes domov důchodců.
 venkovská usedlost č. p. 12
540.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Týnec
Zachovaná ukázka venkovské roubené usedlosti pošumavského typu. Tvoří součást starší zástavby obce. Pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Roubená chalupa se sedlovou střechou a se stodůlkou v mírném svahu. Význam objektu zvýrazněn pobytem spisovatele Josefa Haise Týneckého. Památkově chráněná.
 Vlčkovice
560.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Vlčkovice
Gotická tvrz neznámé stavební podoby. První zmínka v listinných pramenech z roku 1516. Koncem 17. století opuštěna a zcela zanikla, takže dnes nelze určit, kde stála.
 výklenková kaple
544.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Kaple ve svahu u silnice mezi Plánicí a Nicovem, doba vzniku nezjištěna. Na mohutné podestě zahloubené do svahu je umístěna stavba zděné omítané kaple na vyšším mírně rozšířeném soklu. Na výšku obdélném půdoryse s vysokým půlkruhově zakončeným výklenkem v průčelí a trojúhelným štítem s křížkem.
 výklenková kaple Panny Marie Lurdské
583.0 m. n.m.
Jeskyně Panny Marie Lurdské - Nicov
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Výklenková kaple Panny Marie Lurdské stojí v levém rohu konce ohradní zdi starého hřbitova poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově. Je vystavěna z kamenů jako grotta (jeskyně) s mohutným výklenkem v průčelí; v něm socha Panny Marie Lurdské. Nedílná součást areálu poutního kostela.
 výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
412.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bezděkov
Drobná výklenková kaple z počátku 19. století. Na obdélném půdorysu, s půlkruhově zaklenutou nikou a s masivní vázou barokizujícího typu se vztyčeným křížkem ve vrcholu trojúhelného štítu. Památkově chráněná.
 výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
469.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Srbice
Barokní výklenková kaple na rozcestí na začátku vsi, nezvyklého válcovitého tvaru z konce 18. století. Zděná omítaná stavba pravděpodobně z lomového kamene, v průčelí s vysokou půlkruhovou nikou, uzavřenou ozdobnou kovanou mříží. Krytá stříškou ve tvaru nízkého kužele. Památkově chráněná.
 Zavlekov
570.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Zavlekov
Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.
 Zdebořická lípa
679.0 m. n.m.
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Zdebořice
Památný strom ve vsi Zdebořice, části města Plánice. Největší ze skupiny lip velkolistých, rostoucích na návsi před vchodem na hřbitov v areálu kostela sv. Jiljí.
 Zelená Hora
zámek - původní hrad, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Klášter
Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).