Turistické cíle v okolí obce Zbyslav

Budovy fary leží v těsném sousedství areálu vrcholně barokního poutního kostela Narození Panny Marie. Sestávají se z fary, hospodářské budovy a ohradní zdi. Celkový charakter stavby poukazuje na to, že byla v dnešní podobě vystavěna až ve 2. polovině 19. století s prvky ještě doznívajícího baroka.

Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.

Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.

Horšice jsou poprvé zmíněny r. 1245. Ze starší tvrze zbyly pouze nevýrazné terénní nerovnosti. Mladší tvrz z 15. století je spojována s obdélnou barokní sýpkou s mohutnými opěráky v nárožích a středech stěn a mansardovou střechou. Ta však není zřejmě starší než z 18. století.

Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.

Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.

Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.

Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.

Renesanční zámek vybudovali z gotické tvrze páni z Nebítova zřejmě koncem 15. stol. V pol. 17.stol. nový majitel Jindřich Černín z Chudenic nechal přistavět šestibokou kapli, což dalo zámku dnešní podobu. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Dnes nově opravený zámek, postavený jako novostavba v 18. stol. K původně dvoukřídlé budově bylo v 19. stol. přistavěno další křídlo a ve 20. stol. byla při celkových úpravách přistavěna při západním křídle válcová vížka. Znárodněn až v r. 1955.

Starý zámek v jehož zdivu je zastavěna tvrz ze 14. stol. Nejspíše gotická palácová tvrz velikosti 10x16,5 m, která mohla být opatřena věží. Později byla západní část zámku renesančně upravena a budova při opravách v 19. stol. získala dnešní vzhled.

Kamenný kříž na skále nad silnicí vztyčený na tzv. Kalvárii na místě bývalé křížové cesty. Postavený a vysvěcený v roce 1890. Kdysi romantické místo nad řekou Ostružnou s krásnými výhledy.