Turistické cíle v okolí obce Slatina

Dvoupatrová renesanční tvrz s mansardovou střechou, připomínaná r. 1524 za Hostišovských z Jelenova; po r. 1646 i se vsí součástí drahenického panství. R. 1771 získala po přestavbě na sýpku současnou podobu. Místy patrná psaníčková sgrafita.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Modlitebna a fara Církve českobratrské evangelické ve Strakonicích byly jako jednotný celek postaveny r. 1936 v tradicionalistickém stylu s vlivy rondokubismu. Dnes ve faře mateřské centrum, modlitebnu sporadicky využívá téměř zaniklá církevní obec.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Na sýpku upravená tvrz, postavená Řesanskými z Kadova ve 14. stol., přestavěná renesančně Záborskými z Brloha v 16. stol. Od r. 1677 využívána jen hospodářsky. V nádvorní části dvoukřídlé dvoupatrové stavby zbytky gotických portálků, dále štíty a arkýř.

Kamenný kříž stojí na balvanu u břehu Závišínského potoka. Označuje místo utonutí dvou chlapců při povodni v dubnu 1829. Cenný doklad drobné lidové architektury. 1 m vysoký rovnoramenný kříž s kruhovým středem a rozšiřujícími se klínovými rameny. Od r. 1958 je na seznamu kulturních památek.

Dvojpolový kamenný silniční most přes výtok Lomnice ze zámeckého rybníka byl postaven zřejmě počátkem 19. století. Původní dřevěná stavidla nahradila v období I. republiky betonová konstrukce. Při poslední opravě most rozšířen o vykonsolovaný chodník. Na návodní straně středního pilíře krucifix.

Někdejší sídlo blatenských kaplanů postavila po roce 1520 huť Benedikta Rejta (Rieda), pracující na zdejším zámku. Přes pozdější úpravy si objekt zachoval goticko-renesanční vzhled, zvýrazněný portálem z vnějšího schodiště do I. patra.

Drobná kaple stojící u hospodářského stavení nedaleko od pozdně barokní kaple na návsi. Doba vzniku stavby ani zasvěcení nezjištěny. Na obdélném půdorysu, v průčelí půlkruhově zakončený vstup a nad ním v trojúhelném štítu nika s dvojramenným křížem. Krytá sedlovou střechou.

Pozdně barokní návesní kaple z konce 18. století. Na obdélném půdorysu s trojúhelným štítem a štíhlým netypickým vysokým polygonálním sanktusníkem v hřebeni střechy. Před kaplí pamětní kříž. Památkově chráněná.

Drobná sakrální stavba stojící u silnice nedaleko Bílenic. Datovaná do druhé poloviny 18. století. Zděná omítaná barokní kaple na obdélném půdorysu trojboce uzavřeném; v průčelí se štítem s kasulovitě upravenou profilací. Krytá sedlovou, v závěru do valby zkosenou stříškou. Skromný interiér.

Pozdně gotická hřbitovní kaple byla vysvěcena roku 1515. Roku 1764 k ní byl přistavěn patrový šestiosý ambit, který uzavřel bývalý hřbitov na západní straně. Jeho horní patro snad sloužilo hospodářským potřebám děkanství. Přitom došlo k drobným úpravám fasád kaple.