Turistické cíle v okolí obce Chvalšovice

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Původně gotický kostel připomínaný poprvé 1369, barokně upravený na poč. 18. stol. (snad kolem 1711). Jednotné soudobé vnitřní zařízení. Pod kostelem pomník padlým z I. světové války.

Kostel s románskými základy byl patrně postaven klášterní hutí někdy kolem r. 1200 (dle historika V. Mencla). Prvně se zmiňuje ve 14. stol. R. 1755 byl kostel barokní přestavbou rozšířen. R. 1854 přistavěna mohutná kostelní věž. Zachován raně gotický presbytář, pozdně got. Madona (konec 15. stol.).

Kostel byl postaven jako raně gotická stavba ve 13. stol. R. 1764 byl barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Na zdech presbytáře byly objeveny malby z první třetiny 14. století, které jsou zařazeny do seznamu UNESCO (seznam kulturních památek světového dědictví).

Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele snad již z konce 13. stol, připomínán roku 1369. Až do 20. stol. sloužil jako zámecká kaple. Je jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, se sakristií a oratoří v patře.

Pozdně barokní stavba z let 1799-1808. Obdélná loď krytá sedlovou střechou, nad závěrem zakončená valbou; s odsazeným pravoúhlým presbytářem. Na lodi i presbytáři vysoká kasulová okna. Nad vstupním průčelím hranolová věž s jehlancovou střechou, vrcholící dvouramenným křížem. Památkově chráněno.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století, přestavěný barokně (1688) a pak po požáru (1754). Jednolodní s obdélnou lodí s užším polygonálním presbytářem, čtvercovou sakristií, obdélnou předsíní a hranolovou věží. Barokní oltáře z 18. století. Areál kostela ohrazen ohradní zdí s branou a křížem.

Původně raně gotický kostel ze 13. století; barokně přestavován, věž a brány z 1. poloviny 19. století. Jednolodní stavba s obdélnou lodí, užším pravoúhle zakončeným presbytářem a hranolovou věží u severní strany presbytáře; na severu schodišťový přístavek do věže. Památkově chráněný.

Gotický kostel někdejšího horního městečka na severním úbočí Šumavy. Dostupné prameny udávají vznik současné stavby v 15. století, nelze vyloučit starší původ. Upraven v 18. století, po roce 1945 omezené využití a chátrání.

Velhartický hřbitovní kostel byl založen roku 1373, tehdy byl zasvěcen Božímu tělu. Úpravy na počátku 16. stol., klenba presbytáře z 19. stol.

Kostel sv. Mikuláše v Dešenicích byl postaven r. 1350 v gotickém slohu, později byl r. 1720 opraven a přestavěn barokně péčí Viléma z Kolowrat. Barokní vnitřní vybavení doplněno v 2. pol. 19. stol., z té doby i varhany. Nyní filiální kostel ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb.

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.