Turistické cíle v okolí obce Bezděkov

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.

Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.

Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.

Hrad založen pány z Janovic, r. 1356 majitel Něpr z Pajreku. Důležitá pozice hradu ve válkách s Bavory, r. 1472 dobyt a vypálen bavorským vojskem. R. 1512 zpustlý hrad zakoupil Jindřich Kostomlatský z Vřesovic. Následně zanikl.

Původně renesanční tvrz založená Kokořovci z Kokořova ve 2. pol 16. stol. Přestavěna v 17. stol. Čtvercového půdorysu, jihovýchodní a jihozápadní nároží s opěrnými pilíři. V přízemí dochovány klenby.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.

Zámek z první poloviny 19. stol. postavený za majitele Václava Veitha. Malá obdélná patrová budova krytá valbovou střechou s hranolovou lucernou s bání. Fasádu člení obdélná okna, která mají nadokenní římsy. Přízemí je zaklenuté, patro plochostropé.

Kamenný pomník připomínající Mistra Jana Husa vztyčen v roce 1925. Na kamenné podestě je pískovcový kvádr ozdobený Husovou podobiznou; pod ní nápis: "PRAVDA VÍTĚZÍ". Ve vrcholu pomníku je kalich. Kolem je ohrádka s kamennými sloupky, spojenými navzájem prověšeným článkovým železným řetězem.

Moderní kamenosochařské dílo využívající jako podstavu kamennou nádrž bývalé kašny (1862?). Stojí v severní části náměstí. Autorem pomníku klatovský sochař Vilém Glos. Slavnostní odhalení 7. září 1924. V roce 1949 památník doplněn o pamětní desku připomínající padlé a umučené ve 2. světové válce.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.

Zaniklý hrad. Při arch. výzk. nalezena keramika z 11. stol. Hrad mohl hrát význ. úlohu při obraně Všerubského průsmyku v bojích mezi Břetislavem I. a císařem Jindřichem III. r. 1040. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol.