Turistické cíle v okolí obce Nahořečice

Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Barokní venkovský zámek přestavěný ze starší tvrze v 17. stol. a upravený hrabětem Maxmiliánem Václavem Lažanským z Bukové po r. 1730. Po r. 1980 nevyužíván a zchátral. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájené rekonstrukci.

Švýcarská hájovna byla patrovou dřevěnou budovou se sálem s trofejemi v podkroví postavenou roku 1841 hrabětem Evženem Karlem Černínem v oboře petrohradského zámku. Po válce zde byli sovětští vojáci, zanikla beze zbytku po roce 1977.

Zřícenina fortifikace na okraji městečka Rabštejna nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Některými autory pokládána za samostatné sídlo, jinými za předsunuté opevnění hradu Rabštejna.

Zřícenina synagogy v dnes již přestavěné bývalé židovské čtvrti. Umístěna byla za městskými hradbami v jihozápadní části města. Pobořena byla v roce 1972.

Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.

Židé ve vsi Luka žili od 16. stol., r. 1870 zde bylo 30 domů a 171 osob. Původní synagoga zanikla při požáru r. 1842, obnovena byla na stejném místě. V roce 1938 byla vypálena. Zbytky obvodových zdí byly zbořeny po r. 1960, na jejich místě je podezdívka a pahrbek z rozvaleného materiálu budovy.

Částečně dochované tvrziště na okraji vsi. Existence tvrze není písemnými prameny doložena, ale v roce 1419 se připomíná Henslin z Tlesek. V 1. polovině 15. století však byla tvrz vypálena a již nebyla obnovena.