Turistické cíle v okolí obce Údrč

Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.

Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.

Vodní tvrziště v nepřístupném zemědělském dvoře. Přídomkem z Údrče se honosil významný rytířský rod 14.století. Rytíři si sami odvozovali původ od Smila, který byl zmiňován ve druhé polovině 12.století. Tvrz byla opuštěna na počátku 16.století.

Údrčský zámek tvoří součást hospodářského dvora jižně od vsi. Jeho základ tvoří renesanční tvrz, vybudovaná Steinsdorfy ve 2. pol. 16. stol. Od roku 1640 sloužila jen správě statku. Po požáru 1898 části tvrze strženy a do nich vestavěn nový zámek.

Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.

Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.

Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.

Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

Vodní nádrž Stanovice na Lomnickém a Dražovském potoce z let 1972-1978 je zásobárnou pitné vody pro Karlovarsko. Vzniklé jezero má rozlohu 142 ha a je až 60 m hluboké. Břehy jsou v ochranném pásmu, po hrázi vede silnice Stanovice-Kolová.

Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.