Turistické cíle v okolí obce Žalmanov

Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.

Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v druhé polovině 17. století, jeho zakladatelkou byla Anna Magdaléna vévodkyně sasko-engernská a vestfálská (rozená Popelová z Lobkovic). Zrušen v roce 1877.

Kostel založen oseckým klášterem před r. 1358, barokně přestavěn Fr. M. Kaňkou v letech 1729-1732. Jako poutní opraven r. 1931. Od r. 1953 vojenské skladiště řepky, r. 1966 po úmyslném zapálení vyhořel. Od r. 2003 zřícenina stavebně zajišťována, od r. 2012 provizorně zastřešena a oplocena.

Vznik kostela v Kozlově je datován do 60. let 14. století. Barokní přestavba 1708 přidala horní patra věže a severní křestní kapli. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 těžce poškozeno hodnotné vnitřní zařízení. V současnosti zajišťovací práce.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Postsecesní kostelík v Pšově postavený roku 1914 zřejmě místními zedníky je dokladem rozvoje obce na přelomu 19. a 20. století. V nedávných letech byl opraven.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.