Turistické cíle v okolí obce Žalmanov

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jeskynní vyhlídka je výrazná žulová skála nad údolím Ohře mezi Loktem a Svatošskými skalami. Na jejím vrcholu je ploché skalisko s křížem a vrcholovou knížkou. Je odtud vyhlídka na plošinu Slavkovského lesa a meandr řeky Ohře. Nejlépe dostupná je neznačenou cestou od samoty Na Skalách (Vildenava).

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Kapli nechala postavit ve druhé polovině 18. století rodina Hummel z čp.17 ze vsi Brložec (Pürles). Kaple byla obdélná, s rovným závěrem a šindelovou valbovou střechou. Udržována byla až do konce 2. světové války. Poté začala chátrat, až byla v havarijním stavu a někdy po roce 1963 byla zbořena.

Obdélná kaple o rozměrech asi 2,1 x 2,4 m, s rovným závěrem a polokruhově zakončeným vchodem postavena v 19. století. Po 2. svět. válce nebyla udržována, chátrala a někdy ve 2. pol. 20. stol. byla téměř zbořena. Dnes z ní zbývá obvodové zdivo do výše maximálně 80 cm, zarůstající nálety.

Na místě dnešní kaple stávala kamenná kaple neznámého zasvěcení z první pol. 18. století. Starala se o ni rodina Marschova, po válce ale nebyla udržována a téměř zanikla. Zbylo z ní jen obvodové zdivo do výšky 0,7 metru. Roku 2018 byla na podezdívce z původního zdiva postavena nová, cihlová kaple.

Kaple ze smíšeného zdiva s rovným závěrem na téměř čtvercovém půdorysu byla postavena v první polovině 19. stol. u staré cesty do Čichalova. O kapli se starali obyvatelé usedlosti Adolfa Kliebera č. p. 3 v Kovářově. Po odsunu německého obyvatelstva přestala být udržována a je v havarijním stavu.

Nedatovaná kaple neznámého zasvěcení, pravděpodobně z 19. století, kterou dala vystavět rodina Keilů z usedlosti č. p. 5 ve Štoutově u cesty z obce ke hřbitovnímu kostelu Všech Svatých. Po roce 1945 přestala být používána a postupně chátrala. Dnes je polozbořená, interiér je poničený a prázdný.