Turistické cíle v okolí obce Těšetice

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Postsecesní kostelík v Pšově postavený roku 1914 zřejmě místními zedníky je dokladem rozvoje obce na přelomu 19. a 20. století. V nedávných letech byl opraven.

Ranně barokní kostel nechali vystavět Anna Ludmila a Karel Jiří Michna v létech 1697 - 1718. Po zrušení řádu Karmelitánů v r. 1787 se původní farní kostel stává hřbitovním. V r. 1854 upraven arch. Ignácem Ullmannem.

Původně gotický hřbitovní kostel poddanského městečka na východním úbočí Doupovských hor. Postupně rozšiřován a přestavován do dnešní podoby. Hřbitov po roce 1945 zcela zanikl včetně většiny ohradní zdi i vstupní brány.

Zdevastovaný kostel v Přílezech pochází zřejmě z poloviny 13. stol. Původně pozdně románský, barokní úprava (okna, vnitřní výmalba, zařízení). Po roce 1945 zpustl, vnitřní zařízení zničeno. Obklopuje ho nefunkční hřbitov, západně od něj kamenná boží muka.

Původní raně gotický farní kostel z pol. 13. stol. zpustošen vojsky dvou křížových výprav i husity. V l. 1555-1624 luteránský, od r. 1624 katolický. V l. 1778-81 nahrazen pozdně barokním jednolodním kostelem. Po r. 1945 přestal být užíván a sloužil jako vojenský sklad. V 60. l. po požáru stržen.

Kostel západně od dnešního Bochova je posledním pozůstatkem původní vsi, zaniklé po vysazení města. Vznikl snad ve 13. století, první zmínka 1356. Jako farní sloužil i novému městu do konce 15. století. Barokně upraven 1768–74, po roce 1945 zpustl.

Močidlecký kostel vznikl roku 1782 výraznou přestavbou původně gotické svatyně, připomínané od poloviny 14. století. Obklopen hřbitovem, západně od něj bývalá fara z 18. století: mohutný opěrák na jižní straně napovídá staršímu původu.

Kostel v Kobylém se připomíná roku 1367. Současná stavba zřejmě pochází z období po požáru 1833, využití starších konstrukcí není vyloučeno. Po roce 1945 zpustl, současný stav se blíží havárii.

Velký pozdně barokní kostel v Údrči vznikl 1783 na místě starší stavby, z níž zachována sakristie. Po poválečné devastaci, která vyvrcholila vyrabováním vnitřního zařízení, došlo nedávno k obnově pláště a vyčištění okolního bývalého hřbitova.

Původně anglikánský kostel pro potřeby anglosaských návštěvníků Karlových Varů, od r. 1947 metodistický. Cihlový jednolodní kostel s příčnou lodí, dřevěnou kopulí s věží nad křížením a vícebokým závěrem byl postaven ve stylu romantické anglické gotiky v l. 1876–77 podle projektu Josefa Mothese.