Turistické cíle v okolí obce Verušice

nebo vyberte

Verušice

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 249 záznamů, 20 / 21 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 Údrč
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Vodní tvrziště v nepřístupném zemědělském dvoře. Přídomkem z Údrče se honosil významný rytířský rod 14.století. Rytíři si sami odvozovali původ od Smila, který byl zmiňován ve druhé polovině 12.století. Tvrz byla opuštěna na počátku 16.století.
 Údrč
614.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Údrčský zámek tvoří součást hospodářského dvora jižně od vsi. Jeho základ tvoří renesanční tvrz, vybudovaná Steinsdorfy ve 2. pol. 16. stol. Od roku 1640 sloužila jen správě statku. Po požáru 1898 části tvrze strženy a do nich vestavěn nový zámek.
 Ulbertova kaple
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.
 Valeč
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Valeč
Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.
 Verušičky
574.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Karlovarský kraj, Verušičky
Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.
 Viklan a skalní město
590.0 m. n.m.
přírodní památka U Lomu
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Žihle
Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.
 Vladař
693.0 m. n.m.
Záhořice
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).
 Vlkošov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezvěrov
Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.
 Vochlice
444.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Vesce
Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.
 vodní nádrž Žlutice
508.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.
 vysílač Krašov
709.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezvěrov
Vysílač Krašov, druhá nejvyšší stavba v ČR, pokrývá západní Čechy rozhlasovým a televisním signálem. Původní stožár z let 1958–60 poškodila 25. 8. 1968 okupační armáda a v lednu 1979 mráz natolik, že musel být odstřelen. Dnešní postaven 1979–81.
 Vyšohrad
480.0 m. n.m.
pravěké hradiště
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Hodoviz
Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.