Turistické cíle v okolí obce Stráž nad Ohří

Sloup vrcholící skupinou Nejsvětější Trojice (Gnadenstuhl), obklopený sochami příslušníků Kristova nejbližšího příbuzenstva na sloupcích zábradlí, byl jižně od jáchymovského farního kostela postaven r. 1703. Neznámý autor pracoval v jemnozrnném pískovci. Součást památky UNESCO.

Vrcholně barokní pískovcový sloup s vrcholovým sousoším a sochami světců. Autorem sochař Oswald Josef Wenda. Datace v nápisu "ERECT J. Wenda 1716" na patě západního boku soklu. Památkově chráněno.

Socha Jindřicha (Heinricha) von Mattoniho, majitele a zvelebitele lázní Kyselka z roku 1914 je dílem prof. Edmunda von Hellmera z Vídně. V roce 2013 byl bronzový originál při rekonstrukci nahrazen replikou z akrylátu.

Socha z II. čtvrtiny 18. století zpodobňuje tehdy čerstvého světce ve standardním provedení a postoji (kněžský oděv, krucifix v náručí). Stojí na místě mostku silnice na Boží Dar přes pravý přítok Jáchymovského potoka, zatrubněný v průběhu 19. století. Součást skupiny soch před farním kostelem.

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice na hranolovém sloupu připomínalo od r. 1704 původní polohu obce Stráž nad Ohří jihozápadně od dnešní zástavby, opuštěnou koncem 17. století. Po poškození při dopravní nehodě bylo r. 2009 rekonstruováno a přeneseno ke kostelu sv. Michaela archanděla v centru obce.

Barokní monument zřejmě lokální provenience v západní části měděneckého náměstí. Kromě titulního sousoší zachycuje na reliéfech další postavy, spojené s monoteistickými náboženstvími (Archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký aj.).

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.