Turistické cíle v okolí obce Horní Blatná

Hornický kostel v Horní Blatné vznikl r. 1538 jako dřevěný a protestantský. Kamenný postaven r. 1594, jako katolický r. 1686 zasvěcen sv. Vavřinci, barokně přestavěn v letech 1754-1755, rekonstruován v letech 1993-1997. Nyní farní administrován ex currendo z farnosti Ostrov nad Ohří.

Nejstarší dochovanou sakrální stavbou na území Jáchymova je goticko-renesanční kostel, sloužící zprvu jako farní, později jako špitální a hřbitovní. Postaven 1516–33 kombinovanou technikou. Opravován 1782, 1967–68 a 1991–93. Unikátní vnitřní zařízení pochází rovněž z počátků města.

Křížová cesta ke svobodě je připomínkou politických vězňů nasazených za komunistického režimu v Československu k těžbě uranu na Jáchymovsku a Příbramsku. Tvoří ji 16 pískovcových skulptur, které jsou dílem sochaře Romana Podrázského z r. 1996.

První zmínka o vsi je z r. 1273 v listině kláštera v Doksech. Od konce 15. stol. vlastní ves rod Haslauerů z Hozlau, kteří zde založili ren. tvrz a jsou zde připomínáni ve 20. l. 17. stol. Poslední zmínky o ml. tvrzi jsou z poč. 18. stol. Dnes ne moc výrazné tvrziště, na jehož temeni stojí čp. 52.

Rozsáhlé lázeňské sanatorium postavené podle projektu arch. Buriana v letech 1911–12 v novoklasicistním slohu zajistilo ubytování na vysoké úrovni pro náročnou klientelu prvních radioaktivních lázní na světě. V letech 1996–97 proběhla generální rekonstrukce.

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Mauzoleum pravoslavných obětí 1. světové války z místního zajateckého tábora pro Srby, Rusy a Italy bylo vybudováno v letech 1925-1928 z iniciativy tehdejší jugoslávské vlády z bývalé vodárny nad jižním okrajem Jindřichovic podle návrhu ruského architekta V. A. Brandta.

Hřbitov nově vzniklého města byl zřízen roku 1530 pod kostelem Všech svatých (viz heslo). Z té doby zřejmě pochází zejména jihozápadní část ohradní zdi. Ve výklenkové kapli u vstupu byla původně umístěna skupina Kalvarie (dnes v kostele). Jihovýchodní novější část hřbitova je zřejmě evangelická.

Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.

Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738–1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.

Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.

Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.