Turistické cíle v okolí obce Lázně Kynžvart

Pramen označovaný též jako Leimbruckův minerální pramen. Dnes, díky stavebním úpravám silnice v 70. letech 20. stol., je nepitný.

Mokřady pod Vlčkem je přírodní rezervace vyhlášená r. 1995 na rozloze 41 ha jižně od obce Prameny. Předmětem ochrany jsou zrašelinělé, slatinné a podmáčené louky s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a také pozůstatky čtvrtohorní sopečné činnosti tzv. mofety.

Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.

Klasicistní obecní kaple o rozměrech 3,25 x 3,4 m. Postavena kolem roku 1800, poprvé zachycena na mapě stabilního katastru z r. 1839. Po odsunu původního německého obyvatelstva po roce 1945 zchátrala. V současné době zbylo jen poškozené obvodové zdivo, uvnitř s propadlým stropem a střechou.

Tvrz postavili ve 14. stol. Paulsdorferové nebo někteří z jejich lenníků. R. 1450 byla vypálena vojsky Jiřího z Poděbrad, poté v majetku Junckerů. Po nich v držení Krahmerů a Schmiedlů ze Seeberka. Od r. 1885 vlastněna Mucky, r. 1888 stavebně upravena. Od r. 1945 v majetku státu, dnes v soukr. maj.

Železná rozhledna (55 m, 650 m n. m.) byla postavena jako typizovaná věž mobilní společnosti Vodafone, sloužící zároveň jako rozhledna. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 m. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 15. 11. 2008, s výjimkou zimního období je volně přístupná.

Naučně poznávací okruh s dokonalými maketami (měřítko 1:25) významných stavebních a technických památek České republiky v překrásném prostředí krajinného parku.

Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.

Národní přírodní rezervace Pluhův bor z r. 1970 chrání na rozloze 88 ha typická hadcová společenstva Slavkovského lesa. Roste tu početná populace endemické rostliny rožce kuřičkolistého. Téměř z poloviny délky vede po hranici rezervace naučná stezka Mnichovské hadce.

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.