Turistické cíle v okolí obce Lázně Kynžvart

nebo vyberte

Lázně Kynžvart

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH)
Nalezeno celkem 135 záznamů, 10 / 12 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 smírčí kříž
710.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Smírčí kříž snad z 16. století při silnici z Ovesných Kladrub do Mrázova. Je zcela bez nápisu nebo reliéfu. Památkově chráněn od r. 1958.
 smírčí kříž
451.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Dřenice
Vysoký kamenný kříž bez jakéhokoli nápisu nebo reliéfu stojí od roku 1991 u hřbitovní zdi při kostele sv. Oldřicha v Dřenicích. V letech 1961-1990 byl zatopen přehradními vodami. Od r. 2000 je památkově chráněn.
 Smraďoch
780.0 m. n.m.
přírodní rezervace
příroda, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.
 socha archanděla Michaela
665.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Tři Sekery
Barokní socha archanděla Michaela jako patrona horníků pochází z r. 1717, do Tří Seker převezena r. 1762 z Cechu Svatého Víta. Od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.
 socha Petra Hapky u Zpívající fontány
620.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mariánské Lázně
Bronzovou sochu hudebního skladatele a klavíristy Petra Hapky vytvořil sochař Albert Králiček z Nové Paky. Je složena z busty a neobvyklého podstavce v podobě klaviatury umístěné na výšku. Byla odhalena v květnu 2017 v blízkosti Zpívající fontány v Mariánských Lázních.
 socha sv. Antonína Paduánského
503.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Michalovy Hory
Barokní socha sv. Antonína Paduánského v Michalových Horách pochází z r. 1736 a představuje jednoho z patronů horníků. Od r. 1958 je památkově chráněna.
 socha sv. Jana Nepomuckého
695.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Bohuslav
Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.
 socha sv. Josefa
530.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Michalovy Hory
Socha sv. Josefa na podstavci byla dílem kameníka Georga Böhma z r. 1843, donátorem byl místní občan Joseph Häckl. Postava po odcizení r. 2000 nahrazena kopií z umělého kamene. Památkově chráněno od r. 1958.
 socha sv. Vavřince
663.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Barokní socha sv. Vavřince v Lázních Kynžvart pochází z r. 1709 a byla dvakrát přenesena. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou a r. 1967 byla restaurována.
 sousoší sv. Víta v kotli
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Broumov
Sousoší sv. Víta v kotli z roku 1749 při zámku, který po něm nese název Svatovítský. Sv. Vít patron mimo jiné také kovářů, z doby kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.
 Starý židovský hřbitov
525.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Starý židovský hřbitov v Chodové Plané založen kolem r. 1686 a využíván do r. 1890, kdy byl nahrazen novým hřbitovem o 700 m jižněji. Jako součást zámeckého areálu památkově chráněn od r. 1958.
 Stowasserova muka
740.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Louka
Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.