Turistické cíle v okolí obce Sítiny

Lovecký zámeček v bývalé osadě Nový Haimhausen postavený v letech 1875-1876 Janem Arnoštem Berchem-Heimhausenem k sezónním pobytům.

Budova ve stylu historismu s ranými secesními prvky byla dokončena r. 1901 a od té doby jej vlastnil Franz Bachmann, který tu do r. 1945 provozoval hotel s restaurací. Po válce zde bydleli vojáci Rudé armády, po jejich odchodu byla v objektu hornická ubytovna. Od r. 2003 je dům památkově chráněný.

Na sýpku přestavěná tvrz Perglas, doložená poprvé roku 1309. Dnes součást dvora, v jehož okolí se nacházejí další bývalá panská sídla.

V letech 1893–94 nechali Nosticové postavit k příležitostným pobytům podle projektu vídeňského architekta Ernsta Fleissnera tzv. Nový zámek. Pseudobarokní patrová budova s užitným polopatrem. Po roce 1948 jej vlastnil Státní statek a zámek chátral. V 80. letech 20. století definitivně zbourán.

Rokokový zámek byl přestavěn v 1. polovině 18. stol. Bubny z Bubna jako náhrada za již nevyhovující tvrz. Po roce 1945 byl využíván státním statkem. Dnes je budova zchátralá a neudržovaná.

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Nový zámek postaven poč. 20. stol. za hraběte Hanse Ernsta von Berchem–Haimhausena podle projektu vídeňského architekta R. Feldscharka. Po válce byl sídlem vojenské roty a stejně jako park vojenským prostorem. Od roku 1990 v majetku Chodové Plané.

Budova starého zámku, díky jeho nekulturní přestavbě po 2. světové válce na socialistické kulturní zařízení, dnes již nijak zámek nepřipomíná a proto za budovu zámku byly pokládány často jiné budovy na území Chodové Plané.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Přírodní památku Dominova skalka představuje nevysoký vršek na rozhraní okresů Sokolov a Cheb. Od r. 1989 je chráněna zdejší vzácná flora na hadcovém podkladu, zejména endemická rostlina, zvaná rožec kuřičkolistý. Místo je i výskytištěm vzácných motýlů.

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.