Turistické cíle v okolí obce Dolní Žandov

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Rozhledna Grenzlandturm stojí na německé straně hory Dyleň (Tillenberg) od r. 1961 nad obcí Bad Neualbenreuth, z níž je dostupná i pro motoristy. Poskytuje široký rozhled na bavorskou i českou stranu.

Kamenná válcová rozhledna na vrchu Hamelika byla postavena v roce 1876 podle plánů architekta Fridricha Zicklera. Její výška je 20 m. Na ochoz vede 120 schodů. Rozhledna byla v roce 2007 rekonstruována.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

Kamenný silniční most přes Kosový potok v Dolním Kramolíně je barokního původu z počátku 18. století, do dnešní podoby přestavěn v 19. století. Od r. 1990 chráněná kulturní památka.

Venkovská usedlost z 2. pol. 18. stol., především dům s hrázděným patrem s šachovými vzory je vynikajícím dokladem tradiční lidové architektury na Chebsku. Kulturní památka od r. 2005, ve správě Muzea Cheb od r. 2021 zpřístupněna veřejnosti jako skanzen.

Pozdně barokní, částečně klasicistní zámek postavený nejspíše za Zikmunda Heimhausena koncem 18. stol. chátrající uprostřed zanikajícího parku. Jeden ze třech zámků postavený v této oblasti za Heimhausenů.

Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.

Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.